Tirana - Kosova bude nezávislé. A to i přes odpor Ruska. V Albánii to přislíbil George Bush.
"Otázka je, zda má pokračovat nekonečný dialog o věci, o níž už máme v hlavách jasno," řekl Bush novinářům po jednání s albánským premiérem Salim Berishou.
"Obávám se toho, že by očekávání Kosova nebyla splněna. Proto musíme rezoluci posunout kupředu. Což znamená dát lhůtu. Dřív nebo později nastane doba, kdy si řekneme: už toho bylo dost, Kosovo musí získat nezávislost," řekl v Tiraně šéf Bílého domu.
Bushovo evropské turné
- 5. a 6. června: Česko
- 6.-8. června: Německo, summit G8
- 8. června: Polsko
- 9. června: Itálie
- 10. června: Albánie
- 11. června: Bulharsko
Ruský prezident Vladimir Putin ale v sobotu po setkání se srbským premiérem zopakoval, že nezávislost Kosova odmítá.
Řekl jsem lhůta? Opravdu?
Na dotaz novinářů, jestli tedy USA dají Rusku ultimátum, ale Bush znervózněl a začal se zaplétat. Nakonec odpověděl velmi zmateně. "Nemluvil jsem o lhůtě. Myslím, že jsem řekl čas. Co jsem přesně řekl? Lhůta? Dobře, pak jsem myslel to, co jsem řekl," završil svůj výstup šéf Bílého domu.
I přes jeden z další řady "bushismů" si ale americký prezident nemohl vybrat lepší zemi pro cílovou rovinku svého evropského turné. To zítra zakončí v Bulharsku, kde bude mimo jiné jednat o pomoci v kauze pěti bulharských zdravotních sester odsouzených k trestu smrti v Libyi.
Zatímco v Česku, Německu, Polsku a Itálii se jeho návštěva setkala nejen s obdivem, ale i s nelibostí a protesty, Albánci mu přichystali pompézní oslavu.
Ulice Tirany byly lemované americkými vlajkami a portréty prezidenta, děti pak dostaly mávátka. Všeobecné nadšení má své důvody: Bush je vůbec prvním americkým prezidentem v zemi a Albánci se spoléhají, že jim otevře vrátka do NATO a podpoří nezávislost Kosova, kde žijí téměř dva miliony Albánců.
"Historická návštěva prezidenta Bushe přichází ve chvíli, kdy Albánie usilovně pracuje na tom, aby mohla dostat pozvání do řad NATO a v klíčové době pro rozhodování o konečném statusu Kosova," řekl albánský ministr zahraničí Lulzim Basha.
V Římě se setkal s papežem
V Itálii, kde Bush pobýval v sobotu, se setkal s italským premiérem Romano Prodim, prezidentem Giorgiem Napolitanem, krátce také ve vatikánské knihovně jednal s papežem Benediktem XVI.
S papežem Bush diskutoval především o Africe a Blízkém východě. Bush svému protějšku přislíbil učinit vše k ochraně křesťanské minority v Iráku. "Ujistil jsem papeže, že tvrdě pracujeme na tom, aby lidé respektovali iráckou ústavu," prohlásil šéf Bílého domu.
Po celou sobotu proti Bushově návštěvě v Římě protestovaly tisíce lidí. Podobně jako v Praze byly v italské metropoli uzavřeny desítky ulic a v akci je na deset tisíc policistů.
Prodi poslal vojáky domů
Právě Prodi je jedním z největších kritiků spojeneckého angažmá v Iráku. Loni v dubnu po vyhraných volbách prosadil obrat italské politiky o 180 stupňů. Zatímco jeho předchůdce Silvio Berlusconi poslal do Iráku v roce 2003 tři tisíce mužů, Prodi je stáhl zpět. Od loňského prosince tak v Iráku žádní italští vojáci nejsou.
Nejkonfliktnějším bodem pošramocného vztahu mezi USA a Itálií je ale kauza Nicoly Calipariho. Italský agent totiž v roce 2005 zahynul v americké palbě poblíž bagdádského letiště.
Před měsícem pak v Římě začal soud s příslušníkem amerických gard Mario Lozanem, který byl italskými úřady obviněn ze zabití Calipariho.
USA však svého občana nevydaly, a Lozano je tak souzen v nepřítomnosti.
Polsko: velké zklamání
Zatímco na summitu G8 Bush nečekaně kývl na snížení emisí oxidu uhličitého, polskou návštěvu hodnotí tamní deníky jako fiasko. Bilaterální jednání totiž zcela zastínila debata o návrhu ruského prezidenta Vladimira Putina, který navrhl společné využití radaru v Ázerbájdžánu.
Prezident Lech Kaczyński s Bushem na tiskové konferenci pouze několikrát zopakovali, že radar není hrozbou pro Rusko, na závažnější prohlášení ale nedošlo. Polsko si přitom slibovalo od Bushe víc: do Iráku totiž poslalo na 900 vojáků.
