Berlín - Slovními útoky proti Němcům si český prezident Václav Klaus snaží zachránit upadající popularitu ve své vlasti.
Píše to v dnešním vydání německý deník Die Welt, který za nedávnými kritickými výroky hlavy státu na adresu německého odklonu od jádra nebo na adresu sudetských Němců kvůli jejich požadavku na omluvu vidí Klausovu snahu získat "vnitropolitické body".
List v článku nazvaném "Narozeniny slovního šíleného střelce" připomíná průzkum z počátku roku, podle něhož Klausovi, který sedmdesáté narozeniny oslaví tuto neděli, důvěřovalo 46 procent Čechů.
"Nic nemohlo vyhraněné ego hlavy státu zasáhnout tvrději. V jeho nejlepších časech s ním přitom souhlasilo více lidí, než kdysi s jeho předchůdcem Václavem Havlem, který stojí mimo jakoukoli diskuzi," konstatuje konzervativní německý list.
Pokles obliby "velkého Klause", jak ho Die Welt s nadsázkou označuje, podle listu nepřišel náhodou.
Patologický odpor vůči EU
Deník ho dává do souvislosti se spornými postoji prezidenta k řadě otázek, jako je "jeho patologický odpor proti EU a euru, jeho boj proti 'pohádce o klimatické změně' nebo jeho přehnané mocenské sebevědomí, které ho nechává stále znovu svým způsobem zasahovat do vnitřní politiky, ačkoli k tomu nemá oporu v ústavě".
Čechy podle Die Welt také obtěžuje, že "Klaus předstírá, že je expertem na všechno". "Tento týden se dokonce ukázal jako odborník na kůrovce a požadoval dostat se konečně sekyrou na kobylku přirozeně rostoucímu pralesu na hranici Bavorska," glosoval list prezidentův nedávný souhlas se zásahem v chráněné části Šumavy napadené kůrovcem, který odmítají ekologové.
"Když už to nejde vnitropoliticky, tak se Klaus vydává pro body do zahraniční politiky a obzvláště rád do německé politiky," pokračuje Die Welt, podle něhož český prezident umí hrát "německou kartou" virtuosně.
Připomíná jeho nedávnou kritiku německého záměru opustit jadernou energetiku a prezidentovo rýpnutí do premiéra Petra Nečase kvůli vládnímu odhadu dopadů tohoto kroku na ceny elektřiny v České republice.
U průměrných pochodí
Podle Klause "přitom v důsledku bakterie EHEC zemřelo více lidí než při jaderné havárii v Japonsku. A EHEC - dodává Klaus ješitně - není nic víc, než obvyklá, uměle vytvořená bublina," uvádí list další prezidentovy argumenty.
Do kategorie těchto výroků podle Die Welt patří i Klausovo ostré odmítnutí omluvy vysídleným sudetským Němcům, k němuž ho o minulém víkendu na sudetoněmeckém srazu v Augsburgu vyzval předseda jejich sdružení Franz Pany.
Podle deníku se prezident o tomto apelu dozvěděl v berlínském hotelu Adlon, "ve kterém v roce 1938 tehdejší československý prezident Emil Hácha musel čekat dlouhé hodiny, než mu byl sdělen výsledek mnichovské konference, vydání země hitlerovskému Německu". (Ve skutečnosti se tato historická epizoda odehrála až půl roku po mnichovské konferenci a Háchovi tehdy nacisté vnutili souhlas s okupací zbytku českých zemí - pozn. ČTK)
"S takovými tragickými reminiscencemi dobře pochodí u průměrných Čechů, pro které je Mnichov dodnes traumatem. Především ale Klaus zabodoval u bývalých odbojářů. Pro ně je prezident posledním statečným v moři lidí, kteří jsou vůči Němcům příliš ústupní a dopustili, aby filmy a knihami o poválečném řádění českých gard byly 'přepsány' dějiny," konstatuje Die Welt.
Na straně Suverenity
Deník dále zmiňuje Klausův spor s literátem a bývalým diplomatem Jiřím Grušou, který sepsal velmi kritickou biografii o bývalém československém prezidentu Edvardu Benešovi, a Klausův pozdrav kongresu "ultranacionalistické protiněmecké strany Suverenita" bývalé europoslankyně Jany Bobošíkové.
V souvislosti s jejich názorovou blízkostí Die Welt poznamenává, že "Klaus hledá svůj nový politický domov, až za dva roky vyprší jeho funkční období".
S politikou podle listu skončit nechce. "Na to se považuje za nepostradatelného, i když velkoryse říká: 'Že jsem Bůh, bych v žádném případě netvrdil'," uzavírá Die Welt.
