reklama
 
 

Kazašský prezident Nazarbajev oznámil, že rezignuje. Hlavou státu je skoro 30 let

Aktualizováno 19. 3. 2019 17:31
Dlouholetý kazašský prezident Nursultan Nazarbajev dnes v projevu k národu oznámil, že odstupuje z funkce hlavy státu. Podle prezidenta nastal čas, aby moc v zemi převzala nová generace lídrů. Podílu na moci se bývalý komunistický funkcionář nevzdává, ponechává si funkci šéfa bezpečnostní rady státu a vůdce fakticky monopolní vládní strany Světlo vlasti. Do voleb, jejichž datum zatím nebylo oznámeno, má funkci prezidenta prozatímně vykonávat předseda Senátu Kasym-Žomart Tokajev.

"Přijal jsem pro mě velice obtížné rozhodnutí a rezignuji na funkci prezidenta," uvedl Nazarbajev v projevu přenášeném televizí, a poté podepsal dekret, jímž se s platností od 20. března vzdává všech pravomocí hlavy státu. "Letos se dovrší 30 let od doby, kdy jsem převzal funkci nejvyššího představitele naší země. Od našeho velkého národa se mi dostalo velké cti stát se prvním prezidentem nezávislého Kazachstánu," prohlásil osmasedmdesátiletý politik, který je od roku 2007 prakticky doživotním prezidentem.

Nazarbajev je považován za prototyp postsovětského autoritářského vůdce, který obsadil vrcholné státní funkce svými spojenci, tvrdě pronásleduje opozici a kontroluje média. Jeho odchod z prezidentského úřadu je překvapivý, ale nikoli úplně nečekaný. Letos v únoru se Nazarbajev oficiálně dotázal ústavního soudu, zda výklad ústavy státu umožňuje prezidentovi předčasně odstoupit z funkce. Možná výměna ve vedení země byla od té doby předmětem intenzivních spekulací.

Pětašedesátiletý Tokajev, diplomat vyškolený v Moskvě, je považován za zkušeného politika, po Nazarbajevově boku postupoval z funkce ministra zahraničí až k postu předsedy vlády. Zda si úřad šéfa státu udrží, není jasné. Řádné parlamentní a prezidentské volby jsou v zemi naplánovány na příští rok.

Nazarbajev je v Kazachstánu populární, po rozpadu SSSR v roce 1991 se postaral o prudký hospodářský růst země a přilákal zahraniční investory. Příjmy 18 milionů obyvatel Kazachstánu se za jeho vlády v násobcích zvýšily, prezident dohlížel na umírněnou daňovou politiku a na růst životní úrovně rodící se střední třídy. V zahraniční politice se jednoznačně orientoval na Rusko, v Moskvě je považován za jeden z motorů politické a hlavně ekonomické integrace v postsovětském prostoru.

Podle prvních západních ohlasů hrozí teď největší středoasijské zemi, která je významným vývozcem ropy a dalších strategických surovin, nestabilita, která může znejistit západní, ruské a čínské investory. Moskevští komentátoři nicméně takové obavy nesdílejí. Skutečnost, že Nazarbajev odešel z nejvyšší funkce dobrovolně a po očividně pečlivé přípravě, hovoří podle nich o hladkém předání moci. Vliv na chod státu si kromě toho ponechává.

Po oznámení své rezignace se Nazarbajev podle kremelských zdrojů telefonicky spojil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O obsahu jejich rozhovoru není nic známo.

Ruská média Nazarbajevovo rozhodnutí srovnávají s obdobným krokem prvního ruského prezidenta Borise Jelcina. Ten oznámil svou rezignaci 31. prosince 1999, den před Novým rokem. Nazarbajev složil prezidentskou funkci den před oslavami tradičního kazašského Nového roku, který v zemi slaví s příchodem jara. Zatímco ale Jelcin ze dne na den uvolnil místo Putinovi, Kazachstán na svého "Putina" teprve čeká.

Služebně nejstarším postkomunistickým diktátorem se ve středoasijském regionu stává tádžický vůdce Imomali Rachmon, který ve své zemi vládne od roku 1992. Turkmenský prezident Saparmurat Nijazov zemřel v roce 2006, šéf Uzbekistánu Islam Karimov o deset let později.

autor: ČTK | 19. 3. 2019 14:40

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama