Kazašský prezident Nazarbajev oznámil, že rezignuje. Hlavou státu je skoro 30 let

ČTK ČTK
Aktualizováno 19. 3. 2019 17:31
Dlouholetý kazašský prezident Nursultan Nazarbajev dnes v projevu k národu oznámil, že odstupuje z funkce hlavy státu. Podle prezidenta nastal čas, aby moc v zemi převzala nová generace lídrů. Podílu na moci se bývalý komunistický funkcionář nevzdává, ponechává si funkci šéfa bezpečnostní rady státu a vůdce fakticky monopolní vládní strany Světlo vlasti. Do voleb, jejichž datum zatím nebylo oznámeno, má funkci prezidenta prozatímně vykonávat předseda Senátu Kasym-Žomart Tokajev.
Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev.
Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev. | Foto: Reuters

"Přijal jsem pro mě velice obtížné rozhodnutí a rezignuji na funkci prezidenta," uvedl Nazarbajev v projevu přenášeném televizí, a poté podepsal dekret, jímž se s platností od 20. března vzdává všech pravomocí hlavy státu. "Letos se dovrší 30 let od doby, kdy jsem převzal funkci nejvyššího představitele naší země. Od našeho velkého národa se mi dostalo velké cti stát se prvním prezidentem nezávislého Kazachstánu," prohlásil osmasedmdesátiletý politik, který je od roku 2007 prakticky doživotním prezidentem.

Nazarbajev je považován za prototyp postsovětského autoritářského vůdce, který obsadil vrcholné státní funkce svými spojenci, tvrdě pronásleduje opozici a kontroluje média. Jeho odchod z prezidentského úřadu je překvapivý, ale nikoli úplně nečekaný. Letos v únoru se Nazarbajev oficiálně dotázal ústavního soudu, zda výklad ústavy státu umožňuje prezidentovi předčasně odstoupit z funkce. Možná výměna ve vedení země byla od té doby předmětem intenzivních spekulací.

Pětašedesátiletý Tokajev, diplomat vyškolený v Moskvě, je považován za zkušeného politika, po Nazarbajevově boku postupoval z funkce ministra zahraničí až k postu předsedy vlády. Zda si úřad šéfa státu udrží, není jasné. Řádné parlamentní a prezidentské volby jsou v zemi naplánovány na příští rok.

Nazarbajev je v Kazachstánu populární, po rozpadu SSSR v roce 1991 se postaral o prudký hospodářský růst země a přilákal zahraniční investory. Příjmy 18 milionů obyvatel Kazachstánu se za jeho vlády v násobcích zvýšily, prezident dohlížel na umírněnou daňovou politiku a na růst životní úrovně rodící se střední třídy. V zahraniční politice se jednoznačně orientoval na Rusko, v Moskvě je považován za jeden z motorů politické a hlavně ekonomické integrace v postsovětském prostoru.

Podle prvních západních ohlasů hrozí teď největší středoasijské zemi, která je významným vývozcem ropy a dalších strategických surovin, nestabilita, která může znejistit západní, ruské a čínské investory. Moskevští komentátoři nicméně takové obavy nesdílejí. Skutečnost, že Nazarbajev odešel z nejvyšší funkce dobrovolně a po očividně pečlivé přípravě, hovoří podle nich o hladkém předání moci. Vliv na chod státu si kromě toho ponechává.

Po oznámení své rezignace se Nazarbajev podle kremelských zdrojů telefonicky spojil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O obsahu jejich rozhovoru není nic známo.

Ruská média Nazarbajevovo rozhodnutí srovnávají s obdobným krokem prvního ruského prezidenta Borise Jelcina. Ten oznámil svou rezignaci 31. prosince 1999, den před Novým rokem. Nazarbajev složil prezidentskou funkci den před oslavami tradičního kazašského Nového roku, který v zemi slaví s příchodem jara. Zatímco ale Jelcin ze dne na den uvolnil místo Putinovi, Kazachstán na svého "Putina" teprve čeká.

Služebně nejstarším postkomunistickým diktátorem se ve středoasijském regionu stává tádžický vůdce Imomali Rachmon, který ve své zemi vládne od roku 1992. Turkmenský prezident Saparmurat Nijazov zemřel v roce 2006, šéf Uzbekistánu Islam Karimov o deset let později.

 

Právě se děje

před 1 minutou

Zásah úřadů v Číně od pátku smazal téměř 300 miliard dolarů z hodnoty kryptoměn

Další zásah čínských úřadů proti kryptoměnám od pátku smazal téměř 300 miliard dolarů (6,4 bilionu Kč) z hodnoty všech obchodovaných digitálních měn. Napsal to dnes server CNBC. Například nejznámější kryptoměna bitcoin se ještě ve čtvrtek prodávala zhruba za 39 300 dolarů, do pondělí ale spadla až na 32 000 USD.

Čína v posledních dnech stupňuje tlak proti kryptoměnám a v pátek úřady v jihozápadní provincii S'-čchuan podle médií takzvaným těžařům kryptoměn nařídily, aby se svou činností přestali. Právě tato provincie patří k největším centrům těžby bitcoinů v Číně a mnoho těžařů do neděle skutečně činnost zastavilo, napsal deník Global Times, který má podporu vládní čínské komunistické strany.

Krok úřadů v S'-čchuanu přichází po dřívějším zásahu na jiných místech Číny, kde se hodně těží bitcoiny, včetně autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Vláda v Pekingu v květnu vyzvala k zastavení těžby kryptoměn, a dala tak jasně najevo, že pokyny přicházejí shora, tedy že nejde o aktivitu jednotlivých provincií.

Zdroj: ČTK
před 4 minutami

Stav veřejných financí se podle rozpočtové rady za uplynulý rok zhoršil

České veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění. V každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to v úterý uvedla Národní rozpočtová rada.

Vývoj by mohl zlepšit ve střednědobém horizontu důvěryhodný ozdravný plán veřejných financí, který by podle rady měl zahrnovat především revizi daňového systému, racionalizaci výdajů nebo zefektivnění veřejné správy. Rada zároveň upozornila, že největším problémem pro vývoj veřejných financí do budoucna je stárnutí populace, což bude vyžadovat zejména úpravu důchodového systému.

Takzvaná dluhová brzda se může podle dnešní zprávy prolomit již v roce 2024, tedy o 19 let dříve, než uváděla projekce z loňského roku. Při překonání zákonem stanovené dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP by na konci 50letého horizontu projekce mohl dosáhnout až 334 procent HDP, zatímco před rokem projekce počítala s 202 procenty HDP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy