Zatímco v brazilském Riu de Janeiro se do ulic vydali tanečníci, hurikánem zničený New Orleans se těší na nápor turistů a vysoké tržby. A tradičními tanečními reji v maskách ožívají také Benátky.
Dvě noci mají brazilské školy samby, aby pestrobarevnými kostýmy a divokými rytmy zaujaly desetitisíce návštěvníků nejslavnějšího karnevalu na světě. Pro mnohé z účastníků je to vrchol celoročního snažení.
"Jsem hrozně vzrušená," popisuje své pocity Manoelli Marquesová, která před svým debutem na karnevalu tři dny nespala. "Loni mi umřel dědeček, chtěla bych mu tím vzdát čest," dodala sedmnáctiletá studentka.
Soutěže škol samby
Školy jsou hodnoceny v deseti různých kategoriích včetně hudby, úrovně tance a alegorických vozů, ztvárnění tématu i reakce publika.
Například vlajkonoši se svými partnerkami nezřídka trénují po celý rok, aby jejich kroky, častěji se blížící menuetu než sambě, nabyly dokonalosti. Něco jiného než dokonalost prudce snižuje šance školy na vítězství.
"Být vlajkonošem je téměř jako být baletkou, není to tak úplně samba, ne každý to může dělat. Pro mě je to způsob života," prohlásila vlajkonoška školy Beija Flor (Kolibřík) Selma Sorrisová.
S karnevalem je však každoročně spojen také výrazný nárůst zločinnosti. Na bezpečnost soutěžících i návštěvníků proto dohlíží na 30.000 policistů, kteří mají ve vzduchu k dispozici také tři vrtulníky.
V Riu se letos očekává 700.000 až jeden milion turistů, z nichž téměř třetina by měla přijet ze zahraničí.
Karneval se neslaví jen v Brazílii
Na hurikán se snažíme zapomenout
Americké město New Orleans, které se dosud vzpamatovává z ničivého hurikánu Katrina ze srpna 2005, začalo o víkendu s vlastními masopustními oslavami. Vše vyvrcholí toto úterý.
Místní úřady doufají, že oslavy nazývané podle jejich závěrečného dne Mardi Gras (Tučné úterý) dají nový impulz ekonomice města a stejně jako loni budou pro svět poselstvím, že se jeho obyvatelé katastrofě nepoddali a život v New Orleansu jde dál.
Radnice očekává, že do města zavítá nejméně 700.000 návštěvníků. Karnevalové veselí v New Orleansu má tradici dlouhou 151 let a ve Spojených státech nemá konkurenci.
Starousedlíci zdůrazňují význam karnevalu pro pověst města i pro psychiku jeho obyvatel. Mnozí loni soudili, že pořádání karnevalu po ničivém hurikánu není vhodné, ale jiní si myslí, že je naopak povzbuzením pro ty, kdo zde chtějí žít dále.
"Loni to bylo pro každého z New Orleansu jako skupinová psychoterapie, byla to cesta, jak navázat znovu spojení," říká Joi Manthey. "Můžeš znovu najít své přátele, protože rodiny sledují alegorické vozy každý rok ze stejného místa, můžeš se jich zeptat, kde byli a jak se měli," konstatuje.
Před hurikánem přijíždělo na čtyřdenní masopustní oslavy do New Orleansu na jeden milion lidí a zisk města obvykle dosahoval na 250 milionů dolarů.
Loni, první rok po katastrofě, navštívilo Mardi Gras kolem 400.000 lidí. Od ničivého hurikánu poklesl počet obyvatel v New Orleansu z půl milionu na méně než polovinu a tisíce domů stále ještě čekají na opravu.
