Moskva/Kyjev - Tažení proti církevním symbolům, které rozpoutaly ukrajinské aktivistky ze skandálně proslulé skupiny Femen, si získalo příznivce také v Rusku. Několik dřevěných pravoslavných křížů bylo pokáceno v Archangelské a Čeljabinské oblasti.
V Rusku se k akci přihlásila dosud neznámá skupina Vůle lidu. Pachatelé se zjevně inspirovali příkladem polonahých kyjevských feministek, které v centru ukrajinské metropole sťaly v den vynášení rozsudku nad ruskými punkerkami ze skupiny Pussy Riot dřevěný kříž.
Protesty na podporu Pussy Riot:
Vyvolaly tím vlnu nevole dokonce i mezi příznivci odsouzených rebelek. Ochránci ruského pravoslaví volají po vzniku církevních hlídek a zpřísnění trestů za útoky proti náboženským symbolům.
Podobně jako ukrajinské feministky i ruští vandalové chtějí bojovat s ruskou pravoslavnou církví. Ke kácení křížů na Urale a severu Ruska je prý motivovalo zejména odsouzení dívek z Pussy Riot, které v moskevském chrámu Krista Spasitele punkovým zpěvem protestovaly proti servilnosti církve vůči vládnoucímu režimu.
"Vyzýváme k jejich okamžitému propuštění. Útoky budou pokračovat, dokud nebudou splněny naše požadavky," uvedla skupina v prohlášení.
Některá ruská média označila "přiznání" za provokaci. Zároveň připomněla, že revoluční organizace pod názvem Vůle lidu působila v Rusku koncem 19. století a jejím cílem bylo přimět režim k demokratickým reformám prostřednictvím teroru.
Jednou z jejich nejznámějších akcí bylo zavraždění cara Alexandra II.
Boj s církevní mafií
Ukrajinky, jež tvrdí, že kácením křížů chtějí bojovat s "církevní mafií", akci v Rusku nadšeně podpořily. "Neudělaly jsme to, ale jsou to příznivci našeho tažení proti křížům. Vítáme to a těší nás to," komentovala pokácení čtyř křížů vůdkyně feministek Anna Hucolová.
Samy "bojovnice" vyhrožovaly, že vyrazí na "turné" po Rusku, při němž nasadí svá nahá poprsí a motorové pily proti křížům i dřevěným kostelům, které patří k uctívaným památkám ruského pravoslaví.
Pochopení pro "křížovou válku" ovšem nemají ani odsouzené aktivistky z Pussy Riot a jejich blízcí. "Kácení křížů je provokace buď mocenských struktur, nebo hloupých a podivných lidí," řekl ruskému listu Izvěstija manžel jedné z odsouzených Pjotr Verzilov.
Ruský ombudsman pro lidská práva Vladimir Lukin označil ničení církevních symbolů za projev "nenávisti a zvěrstva". "Jediným způsobem, jak nad projevy vandalismu zvítězit, je duchovní a mravní izolace podobných zrůd," uvedl.
Pád symbolu boje se stalinismem
Jako první objekt boje s ruskou pravoslavnou církví si ukrajinské feministky vybraly řecko-katolický kříž. V centru Kyjeva jej postavili uniaté ze západní Ukrajiny, kteří v době oranžové revoluce chtěli uctít památku obětí stalinských represí ze 30. a 40. let minulého století.
Instalován byl na místě, kde se konaly popravy lidí nepohodlných pro tehdejší režim. To však feministky neodradilo. "Vůbec nezáleží na tom, jaké církvi ten kříž patřil a jakým symbolem pro někoho byl. Pro nás bylo důležité, že je to církevní symbol, který znamená pokoření lidí a nesvobodu," řekla Hucolová.
Podle ní cílem podobných akcí má být "vymýcení tmářství a náboženských předsudků, které jsou oporou diktatury a překážkou pro rozvoj demokracie a svobody žen". S církevními představiteli se chtějí dokonce soudit kvůli tomu, že kříž v Kyjevě obnovili.
Feministky s barevnými věnci na hlavách poutají velkou pozornost. Nikoli však obsahem svých hesel, ale odhaleným poprsím.
Církevní objekty se staly terčem jejich výpadů už několikrát. Vyšplhaly se například na zvonici chrámu svaté Sofie v Kyjevě, aby tam protestovaly proti zákazu interrupcí, a svlékly se i před ruským patriarchou Kirillem.
