Zasedání zákonodárného shromáždění, o jehož složení afghánští voliči rozhodli v zářijovém hlasování, je po schválení ústavy a volbě prezidenta završením přechodu k demokratizaci Afghánistánu po svržení hnutí Tálibán v roce 2001.
Začalo se hymnou i čtením Koránu
Zasedání probíhalo za přísných bezpečnostních opatření, kvůli pátečnímu sebevražednému útoku nedaleko budovy parlamentu. Sílily obavy z dalších útoků na "symbol americké okupace".
Začalo se četbou z koránu, národní hymnou a také přísahou nových poslanců, zvolených na pět let.
"Toto zasedání ukazuje, že se afghánský lid sjednotil," řekl afghánský prezident Hamíd Karzáí před 351 zástupci obou komor.
Polovinu poslanců tvoří kmenoví válečníci
Afgánistán má dvoukomorový parlament. Dolní komora tzv. Vulusi džirga (Lidová rada) má 249 členů a skládá se z pestré směsice kmenových vůdců a obávaných válečníků. Ale nejen jich. Tvoří ji také technokraté vzdělaní na Západě, bojovnice za práva žen či reprezentanti etnických menšin.
Kmenoví válečníci tvoří více než polovinu zákonodárců. To vyvolává mezi některými kritiky pochybnosti, zda bude parlament skutečně pozitivní politickou silou.
Většina z nich má totiž minimální či žádné zkušenosti s politikou a mnozí postrádají i základní vzdělání. Všichni ve volbách kandidovali jako nezávislí, protože politické strany se hlasování účastnit nesměly.
Mezi poslanci s krvavou minulostí je kupříkladu radikální islámský vůdce Abdar Rasúl Sajjáf, jenž údajně spolupracuje s teroristickou sítí Al-Káida nebo někdejší velitel Tálibánu Abdal Salám "Rocketi", který si své jméno vysloužil díky neobyčejným schopnostem odpalovat rakety a kterého mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch viní z válečných zločinů.
V parlamentu zasedne také bývalý vysoký činitel Talibanu Maulví Muhammad Islám Muhammadí, který jako guvernér provincie Bámján dohlížel na zničení dvou slavných obřích soch Buddhů, starých 1500 let.
Bývalý král Záhir Šáh, který byl v roce 1973 sesazen svým bratrancem Daud chánem, pronesl jako první slavnostní řeč v novém parlamentu.
"Děkuji Bohu, že se dnes účastním této slavnostní chvíle, která je krokem vpřed při přestavbě Afghánistánu," prohlásil 91letý Šáh. "Afghánský lid bude úspěšný.".
Malé pravomoci
Nová afghánská ústava příliš moci parlamentu nedává. Nejmocnější tak stále zůstává prezident Hamíd Karzáí. Parlament však bude schvalovat zákony a může také vetovat prezidentův výběr vlády.
Afghánistán neměl volený parlament od roku 1973. Od té doby různé převraty a sovětská invaze ponořily zemi do desetiletí válek a chaosu. Války si vyžádaly přes milion mrtvých.
Počátkem 90. let zuřil občanský konflikt, po němž následovala vláda Talibanu. Právě bezpečnost a stabilita jsou hlavními úkoly, jež stojí v následujících týdnech před poslanci, píše agentura AP.
Násilí a drogy
Prvního zasedání se zůčastnil také americký víceprezident Dick Cheney, jehož země má v Afghánistánu stále 20 000 vojáků. Své jednotky má v zemi také NATO. Ani jim se však nedaří eliminovat násilnosti, které pokračují na jihu a východě Afghánistánu, kde stále operují jednotky Tálibánu.
Na jaře příštího roku převezme velení jednotek ISAF Velká Británie a chystá rozšíření svého pole působnosti také na tuto nestabilní oblast. Plánuje se proto rozšíření kontingentu o dalších 6000 vojáků.
Neméně závažný problém představuje ilegální pěstování opia a výroba heroinu, na němž z velké části závisí hospodářství země.
