Florida - Po pěti letech a 2,8 miliardy kilometrů se sonda Juno konečně přiblížila ke svému cíli. Za dohledu celého týmu NASA v noci na úterý pronikla na blízkou oběžnou dráhu planety Jupiter, na niž byla vyslána v srpnu 2011.

Juno provedla krátce před průnikem na orbitu odvážný zpomalující manévr, během něhož zažehla motory a pohybovala se zcela bez kontroly ze Země. Nyní začne obíhat kolem největší planety ve sluneční soustavě.

Cílem mise je "zjistit způsob, jakým byl stvořen náš solární systém", nechal se slyšet Scott Bolton ze Southeast Research Institute v Texasu.

Juno byla poháněná výhradně solární energií. V pondělí večer však zažehne svůj raketový motor, který jí pomůže zpomalit a napojit se na oběžnou dráhu páté planety sluneční soustavy. Motor poběží pouhých 35 minut. Celý manévr byl dopředu pečlivě naprogramován, a pokud nevyjde, sonda proletí kolem a mise, která NASA stála více než miliardu dolarů, skončí v mžiku neúspěchem.

Naštěstí trvá 48 minut, než radiovlny dorazí z Jupiteru k Zemi, takže dohlížitelé na misi budou moci relativně rychle zasáhnout, pokud se vyskytne nějaký problém. Přímo z Jižní Karolíny budou schopni sondu v případě nouze ovládat.

Sonda Juno bude Jupiter obíhat po jeho polární oběžné dráze, to znamená kolem obou jeho pólů. Většina satelitů obíhá planety více či méně horizontálně. Neobvyklý směr jí umožní sledovat Jupiterův pohyb kolem své osy. Prvních několik okružních letů provede Juno z velké vzdálenosti, takže potrvá přes 53 dní, než planetu oběhne. Pomocí dalšího motoru se posléze přiblíží na vzdálenost 4200 kilometrů, ve které stihne Jupiter oběhnout už jen za 14 dní.

12:23

Jsme jako karnevaloví naháněči, lidem nabízíme vědu. Stala se z toho ale oboustranná konverzace, říká manažerka sociálních médií NASA. | Video: Filip Horký

20 měsíců na odhalení záhady

Zůstane tam po dobu 20 měsíců, a bude tak moci z blízka mapovat obří planetu i s jejími měsíci a zasílat na Zemi cenné snímky.

Jupiter je složený převážně z helia a vodíku. Předpokládá se, že vznikl jako úplně první planeta soustavy, a může proto vědcům odkrýt tajemství, ve kterém je vznik solárního systému zahalen. Vzhledem ke svému složení se Jupiter často považuje za zkrachovalou hvězdu. Je to jediná planeta, která do vesmíru vyzařuje více energie, než kolik získává ze Slunce.

Jako největší planeta naší soustavy má také nejsilnější gravitační pole. Po miliardy let k sobě přitahoval a hltal asteroidy a komety, které by jinak ohrozily ostatní menší planety, jako je například Země.

Juno bude z Jupiterovy oběžné dráhy studovat jeho gravitaci, radiaci, chemické procesy v jeho atmosféře, polární záři, magnetismus a další životně důležité znaky.

Pokud půjde vše podle plánu, zašle Juno na Zemi poslední údaj v únoru 2018. Poté naposledy zažehne svůj motor a navigace ji nasměruje do atmosféry Jupiteru, kde pravděpodobně narazí do jednoho z obíhajících měsíců. Čtyři z nich jsou mimochodem tak velké, že je pomocí svého teleskopu objevil Galileo Galilei už v roce 1610.