Mezinárodní organizaci, která se zabývá kontrolou uplatňování lidských práv ve světě, vadí, že se zmíněné společnosti podílejí na čínském utužování cenzury internetu.
Všechny tři se podle prohlášení Amnesty International zpronevěřily svým závazkům a porušily článek 19 Všeobecné deklarace lidských práv, podle kterého má každý člověk právo na svobodu vyjadřování.
Infobox
Přečtěte si:
- Google v Číně obviněn, že nemá licenci
- Yahoo! volá o pomoc proti cenzuře
- Yahoo pomáhá Číně zatýkat disidenty
Společnosti neplní sliby
"Všechny zmíněné společnosti usnadnily nebo přímo umožnily praktikování cenzury v Číně," stojí ve zprávě Amnesty International.
"Všechny tři firmy dále ukázaly, že si neváží svých vnitřních směrnic a proklamovaných postojů. Daly určité sliby, které tváří v tvář výhodné obchodní příležitosti a tlaku čínské vlády porušily. Všechny tyto akce vedou k pochybnostem o tom, zda lze prohlášením zmíněných společností důvěřovat a zda nejsou některá z nich pouhým gestem učiněným směrem k potenciálním spotřebitelům," pokračuje v kritice Amnesty International.
Google se nedrží svého motta
Například firma Google se údajně nedrží firemního motta "Nebuď zlý!" (v originále "Don't be evil!") a odmítá připustit, že by její jednání v zemi, která v podílu na obchodech s internetem figuruje na druhém místě, mělo jakýkoliv vliv na stav lidských práv.
Částečnou pochvalu od Amnesty International sklidil Google, když odmítl zavedení e-mailové služby v obavě, že by mohla sloužit jako prostředek k narušování soukromí uživatelů. Podle publikované zprávy je však takový krok spíš ojedinělý.
Yahoo chce otevřít Čínu světu
Společnost Yahoo se proti nařčení brání tím, že její aktivity mohou i přes četná omezení pomoci otevřít zemi světu. Dodává, že je stejně jako kritizující organizace znepokojena současným stavem.
Nejen Yahoo, Google a Microsoft, ale i další softwarové společnosti působící v Číně mají podle Amnesty International možnost spravit si svou image.
Mohou tak učinit například odtajněním svých metod filtrování zpráv, prosazováním lidských práv či lobbováním za propuštění uvězněných "kyberdisidentů" u čínské vlády.
Mezi ně patří i novinářka Li Jüan-lung, které za její názory uveřejněné na internetu čínský soud na začátku července vyměřil dvouměsíční trest odnětí svobody.
