Hned po nástupu do své nové funkce vyzval britské vojáky a Brity vůbec, aby se připravili na válku, která bude nebo může být tou nejtěžší od roku 1945. Rusko označil za největší hrozbu pro bezpečnost Evropy a Británie bez ohledu na to, jak konflikt na Ukrajině skončí.
"Ruská síla v konvenčních zbraních bude po určitý čas kvůli Ukrajině omezená a nevíme, jak válka skončí, ale ve všech možných scénářích bude ruská hrozba stále akutní," uvedl Sanders v provolání k britským vojákům. Podle něj se Evropa nyní nachází v podobné situaci jako v roce 1937. Ještě není ve válce, ale musí se připravit na její vypuknutí. "Jste generací, která se musí znovu připravit na boj o Evropu," řekl.
Sanders souzní s britským premiérem Borisem Johnsonem, který v Evropě patří k největším zastáncům vyzbrojování Ukrajiny a tvrdí, že ruský úspěch na Ukrajině bude pro Evropu katastrofou.
General Sir Patrick Sanders says UK must be ready for war with Russia as Nato announces massive troop expansionhttps://t.co/W1bi3ijpX1
— The Centre for Brexit Policy (@CentreBrexit) June 28, 2022
Podle britského týdeníku Economist bude tento týden summit Severoatlantické aliance v Madridu nejdůležitějším za mnoho let. NATO jednoznačně označí Rusko za hrozbu číslo jedna.
"Zatím žádná země NATO nechce přímý vojenský konflikt s Ruskem, ale rozdíly mezi členy v míře, jak daleko zajít v podpoře a vyzbrojení Ukrajiny, jsou jednoznačné. Británie nebo Polsko jsou v tomto směru radikální, Francie naopak umírněná. Ani Spojené státy nechtějí střet s Ruskem," napsal Economist.
Uzdravení z mozkové smrti
V roce 2019 francouzský prezident Emmanuel Macron právě v rozhovoru pro týdeník Economist uvedl, že NATO se nachází ve stadiu mozkové smrti. Pokud tomu tak bylo, ruská agrese vůči Ukrajině alianci postavila na nohy.
Ruský profesor politologie Grigorij Golosov řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že současná krize je horší než za studené války. "Ani během studené války nedošlo k tak dramatickému snížení ekonomických vztahů, obchodní výměny. A ani vztahy tehdejšího Sovětského svazu a Západu nezažily tak výrazný propad. Ale ono nemá moc smysl přemítat, jestli je to lepší, nebo horší než za studené války. Nyní jde o důsledek ruských kroků na Ukrajině, a jelikož ta válka bude zřejmě dlouhá, tak se vztahy budou ještě více zhoršovat," uvedl Golosov v rozhovoru.
Válečnou rétorikou oplývají i někteří ruští nejvyšší představitelé. Bývalý prezident a nyní místopředseda Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v úterý prohlásil, že vypukne třetí světová válka, pokud se lodě členských zemí NATO přiblíží ke Krymu.
Předseda Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev zase pohrozil Litvě, že ruská odveta za její blokování zboží na silnici a železnici do Kaliningradské oblasti bude tvrdá.
V Evropě přitom roste znechucení nad ruskými raketovými útoky na civilní cíle. Po útocích na obytné čtvrti v Mariupolu, Kyjevě, Charkově a Oděse nebo po masakru na nádraží v Kramatorsku dopadly v pondělí ruské rakety i na nákupní centrum v Kremenčuku. Podle informací ukrajinské armády střely Ch-22 odpálil ruský bombardér ještě nad ruským územím, mimo ukrajinský vzdušný prostor.
Kyjev žádá po západních zemích systémy protivzdušné obrany, aby mohl podobným útokům předcházet. V Kremenčuku zahynulo nejméně osmnáct lidí. Ani Spojené státy ale nechtějí Ukrajině dát zbraně, které by mohly zasáhnout ruské území. Rakety HIMARS, které už ukrajinské ozbrojené síly dostaly, mají dosah 80 kilometrů, přičemž ale existuje i verze s dosahem 500 kilometrů. Důvodem je obava z eskalace války.
Žádná kyberválka
Podle Golosova se ale konflikt Putinovi vymkl z rukou. To, co se děje teď, nepředpokládal.
"Z nějakých důvodů Putin předpokládal, že ukrajinské ozbrojené síly nebudou klást velký odpor a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zmizí z Kyjeva ve chvíli, kdy se na obzoru ukážou první ruští vojáci. A že ovládnutím Kyjeva Rusko ovládne celou Ukrajinu a sestaví novou vládu, která přijme všechny ruské podmínky. Vše bylo postavené na úplně mylných a špatných informacích, které Putin dostal od ruských tajných služeb," řekl Aktuálně.cz profesor na Evropské univerzitě v Petrohradu.
Sanders tvrdí, že je třeba připravit se na skutečnou pozemní válku, ne na kyberkonflikt. "Rozhodující budou pozemní boje. Kliknutím na počítači se nedostanete přes řeku," říká britský generál.