Washington - Spojené státy, Rusko, Čína a Severní Korea se minimálně na jedné věci shodnou. Na Korejském poloostrově hrozí vypuknutí války, dlouho nebylo ke konfliktu tak blízko.
Americký prezident Donald Trump řekl ve čtvrtečním rozhovoru pro agenturu Reuters, že USA dávají v řešení sporu kolem severokorejského raketového a jaderného programu přednost jednáním. Podobně mluví i jeho ministr zahraničí Rex Tillerson.
Zároveň je ale podle Trumpa "velký, opravdu velký konflikt možný".
"Existuje nebezpečí, že situace na Korejském poloostrově eskaluje a vymkne se kontrole," uvedl nezávisle na Trumpovi čínský ministr zahraničí Wang I. V pátek ministr přímo vyzval Pchjongjang, aby přestal se zkouškami jaderných náloží a balistických raket.
Podle Tillersona už Peking vyzval severokorejského vůdce Kim Čong-una, aby přestal s pokusnými atomovými výbuchy, nebo na něj uvalí hospodářské sankce.
Ty by mohly mít pro ekonomiku KLDR smrtící efekt. Obchod s Čínou představuje pro Severní Koreu 90 procent veškeré obchodní výměny se zahraničím.
O nebezpečí mluví všichni
Korejský poloostrov se nachází "v nebezpečné situaci, která může kdykoliv vyústit v nukleární válku". Tak podle britského listu The Guardian popsal eskalaci napětí severokorejský vysoký úředník minulý týden.
O nebývalé hrozbě války hovoří i Rusko. Obavy z konfliktu vyjádřil také generální tajemník OSN Antónie Guterres. "Musíme se vyvarovat špatných odhadů a nedorozumění. Musíme začít jednat, abychom zabránili konfliktu a dosáhli udržitelného míru," řekl na zasedání Rady bezpečnosti.
Americký prezident Trump po nástupu do funkce ukázal, že je ochoten použít sílu, když nařídil bombardování syrské letecké základny v reakci na údajné použití chemických zbraní Damaškem.
"Nemám názor na to, jestli je, nebo není Kim Čong-un racionální. Doufám, že je," uvedl naposledy americký prezident v rozhovoru k možnému americkému útoku na KLDR.
Tři scénáře amerického útoku
Německý magazín Spiegel nabízí hned tři scénáře, jak by mohl Trump postupovat, pokud by se opravdu rozhodl pro vojenskou akci.
První z nich předpokládá, že by se nejprve pokusil KLDR překvapit, aby nestihla použít jaderné zbraně. K tomu by potřeboval přesně určit, odkud budou odpáleny. Severokorejci by ale mohli využít i mobilních odpalovacích ramp.
Druhou možností je podle německého listu útok na všechna jaderná zařízení, včetně výzkumných středisek.
To je ale velmi náročné, protože by americká armáda musela zaútočit na všechna stanoviště prakticky ve stejnou dobu. Pokud by se to nepovedlo, pravděpodobně by to Kim Čong-una akorát vyprovokovalo.
V obou těchto případech je vysoké riziko, že by KLDR odpověděla masivním útokem na jih Korejského poloostrova.
Třetí scénář proto počítá se spoluprací s Jižní Koreou. Americká armáda by provedla invazi z jihu přes ostře hlídanou hranici.
V takovém případě by ale USA neměly nad jadernými či chemickými zbraněmi KLDR vůbec žádnou kontrolu. Navíc by jim hrozily velké ztráty na životech vojáků.
Jižní Korea cvičí obranu i útok
Sama Jižní Korea je na případný konflikt se svým severním sousedem připravená prakticky od konce korejské války v roce 1953, kdy byla vytyčena hranice mezi oběma zeměmi a kolem ní vznikla demilitarizovaná zóna.
Kromě cvičení obrany země, které sirény v Soulu ohlašují každé dva měsíce, mají Jihokorejci také plán útoku.
Ministr obrany Han Min-koo loni v září dokonce přiznal, že jeho součástí je i odstranění samotného severokorejského vůdce Kim Čong-una.
"Jižní Korea má obecnou představu a plán na použití raketových střel cílených na zařízení nepřítele ve významných oblastech, stejně jako na odstranění jeho vůdce," prohlásil tehdy Han Min-koo.
Pokud vypukne válka, z Jižní Koreje se stane pevnost. Pobřeží zaplní vojenská stanoviště obklíčená ostnatými dráty a silnice vedoucí na sever zatarasí nálože.
Protiletadlová obrana sestřelí rakety, které KLDR stihne odpálit.
Na jihokorejskou základnu navíc ve středu dorazily kontejnery s první částí amerických protiraketových štítů THAAD, což kritizuje Čína i Rusko.
Raději vyjednávat
KLDR by podle magazínu Spiegel válku proti Jižní Koreji a USA nevyhrála. Otázkou ale je, jak obrovské škody by takový konflikt napáchal.
Na Korejském poloostrově žije dohromady asi 75 milionů obyvatel. Kim Čong-un nebere zvláštní ohled ani na "svých" 25 milionů Severokorejců a při vojenském střetu by pravděpodobně riskoval mnohem víc, než by si okolní státy a jeho protivníci přáli.
Německý Spiegel se proto klaní k variantě vyjednávání. Donaldu Trumpovi podle něj nic jiného nezbývá.
