"Při doručení zásilky se většinou říká, že na tento den jsme dlouho čekali," uvedl loni v prosinci polský prezident Andrzej Duda, když dorazila první várka objednaných tanků, houfnic, stíhaček a raketometů. "S velkým potěšením chci zdůraznit, že na tento den jsme nijak dlouho čekat nemuseli," cituje ho americký deník New York Times.
Jižní Korea dodala zbraně do Polska po třech měsících od podpisu smlouvy, a stala se tak jedním z nejrychlejších dodavatelů zbraní na světě. Mezi lety 2017 a 2021 byla osmým největším vývozcem s podílem 2,8 procenta na světovém trhu. Postavení Jižní Koreje navíc od začátku ruské invaze vzrostlo - kromě Polska si vojenskou techniku objednaly i Egypt či Spojené arabské emiráty a usiluje o ni Rumunsko.
O jihokorejské zbraně žádala za podpory NATO i Ukrajina, na kterou před více než rokem zaútočilo Rusko. Přestože Korea invazi odsoudila a poslala humanitární pomoc v hodnotě sto milionů dolarů (asi 2,2 miliardy korun), žádost odmítla, uvádí americký list Wall Street Journal. Bránil jí v tom zákon o zbrojení zemí ve válečném konfliktu.
Oficiálně neexistuje ani cesta k tomu, aby státy následně zbraně přeprodaly Ukrajině nebo jí je darovaly. Při koupi totiž podepíšou smlouvu s Jižní Koreou, která přísně kontroluje, kdo je cílovou zemí armádního balíčku.
List New York Times však připomíná, že existuje i další důvod jihokorejského "ne": obava o reakci Ruska. Moskva už dříve Soul varovala, že pokud poskytne Ukrajině zbraně, mohlo by to narušit vzájemné vztahy. Například tak, že by Rusko upevnilo spolupráci se Severní Koreou. S tou je její jižní soused od konce korejské války v 50. letech ve válečném konfliktu.
"Pokud bude Korea podporovat Ukrajinu, Rusko může odpovědět tím, že prodá moderní vojenská letadla KLDR nebo jí pošle technologie, které země potřebuje," hodnotí pro agenturu Reuters Yang Uk, expert na zbraně z jihokorejského think-tanku Asan Institute for Policy Studies.
Rostoucí jihokorejský zbrojní průmysl
Pravidlo o nedodávání zbraní ale není univerzální. Příkladem jsou podvozky ze samohybných houfnic, které se podle jihokorejského návodu a pod jihokorejským jménem vyrábějí v polské továrně a objevily se na Ukrajině v Polskem dodaných tancích. Přestože Varšava podepsala dohodu o nedodávání koupené vojenské techniky na Ukrajinu.
Soul poté uvedl, že o obchodu ví. Polsko k dodání součástek dostalo už loni speciální povolení. "Jižní Korea s Polskem masivně obchoduje a je si vědoma přesunů na pomoc Ukrajině," myslí si expert Uk.
Na rozdíl od evropských zemí nebo Spojených států Jižní Korea po konci studené války neseškrtala výrobní kapacity armádního vybavení. Důvodem je zmíněná blízkost Severní Koreje a možné vyhrocení vzájemného konfliktu.
Loni tak export jihokorejských zbraní do zahraničí vzrostl o 140 procent na rekordních 17,3 miliardy dolarů (v přepočtu 386,7 miliardy korun). Převážná většina mířila právě do Polska.
"Kvůli geopolitice je podpora obranného průmyslu (korejským) osudem," říká Son Jae Il, ředitel největší zbrojařské firmy Hanwha Aerospace. Ta plánuje v příštím roce navýšit výrobu až třikrát, aby poptávce vyhověla.
