V očích jezídských žen se zračí smutek, z jejich hlasu zní nepopsatelná bolest. Ve stanech uprchlických táborů, rozesetých v kopcích severního Iráku, panuje tíseň. Obývají je hlavně starci a opuštěné ženy s dětmi, kteří přežili brutální počínání teroristické organizace Islámský stát.

Do jeho příchodu žilo v horách v okolí Sindžáru na severu Iráku půl milionu příslušníků této náboženské menšiny. Islamisté sem ale v roce 2014 vpadli, postříleli tisíce mužů a zajali tisíce žen a dívek. Odvlekli je do Mosulu a dalších měst, která IS ovládal, kde je drželi jako své manželky a otrokyně.

Na 360 tisíc jezídů před islamisty uprchlo a právě mezi nimi hledá mladá žena Hanífa své tři sestry. Její cestu po uprchlických táborech sleduje polská režisérka Hanna Polaková ve svém dokumentárním snímku Andělé ze Sindžáru, který je nově dostupný s českými titulky na HBO Max.

"Když ji unesli, bylo jí skoro devět let. Mám pocit, že jestli se mi ji nepodaří najít, nezvládnu to," říká Hanífa o své nejmladší sestře. Její matka a dvě další sestry našly azyl v Německu. Hanífa zůstala v Iráku a s pomocí kurdského bojovníka chce vypátrat a vysvobodit zbývající tři sestry. Možná je stále drží islamisté.

Sindžár je pro jezídy posvátné pohoří. Rozkládá se na severu Iráku od Mosulu až k hranicím Sýrie. Na jeho úpatí leží stejnojmenné město, které mělo ještě v roce 2013 skoro 90 tisíc obyvatel. Dnes v těchto posvátných horách leží zničené a opuštěné vesnice i města, masové hroby a uprchlické tábory.

"Tady je zmasakrovali, protože odmítli přijmout islám," popisuje Hanífin kurdský pomocník masové vyvraždění jedné z místních vesnic. "Všechny ženy byly oblečené v bílé," vzpomíná.

Související

Zažily nepopsatelné hrůzy. Navštívili jsme jezídky, jako je nobelistka Muradová

2:19

Jezídové považují své náboženství za vůbec nejstarší na světě. Mísí se v něm řada vlivů, včetně prvků islámu, křesťanství či zoroastrismu, což je starověké náboženství, které vzniklo dříve než islám. Stovky let čelí pronásledování, radikální muslimové označují jejich učení za satanské.

Když v roce 2014 IS obsadil sever, schylovalo se ke genocidě jezídského lidu. Zvěrstva, kterých se bojovníci IS dopouštěli na civilistech, plnila novinové titulky i televizní zprávy po celém světě. Mezinárodní organizace volaly po konci násilí. Americká armáda podnikala nálety ve snaze osvobodit sever Iráku od IS, a vyslala dokonce vojáky na ochranu jezídů. 

Islamisté zaváděli právo šaría, zotročovali ženy a vraždili muže. S jezídskými dívkami obchodovali, prodávali si je mezi sebou, občas je nabízeli za výkupné. Mnoho dívek se dostalo na svobodu právě tak, že za ně jejich rodina zaplatila desítky tisíc dolarů.

Hanífa ve filmu objíždí tábory a neustále si nabíjí telefon. Vyjednává obchod s bojovníkem IS, který údajně drží jednu z jejích sester a nabízí její svobodu za 30 tisíc amerických dolarů (v přepočtu 671 tisíc korun). Spojení se ale ztrácí, muž přestává odpovídat, telefonní číslo nefunguje.

Žena také mluví s ostatními jezídkami, které se dostaly ze zajetí. Skládá dohromady příběhy svých sester, které naposledy viděla před osmi lety. Na mobilu ukazuje jejich fotky.

Devítiletá Wadha byla ještě dítě, teď je jí 17 let. Pokusila se někdy uprchnout? Přežila?

V Sindžáru dnes přežívají v uprchlických táborech jezídé s pocitem, že na ně svět zapomněl. Mosul osvobodily irácké jednotky v roce 2017. Spousta dívek se ale domů dosud nevrátila. Jejich příbuzní po nich, stejně jako Hanífa, pátrají, shánějí peníze na jejich vykoupení. A stejně jako Hanífa se snaží s prožitým traumatem dál žít.