Atény - Naděje, že by Řecko po nedělních parlamentních volbách přece jen mohlo mít rychle novou vládu, notně pohasly. Šéf Koalice radikální levice (SYRIZA) Alexis Tsipras totiž v pátek po jednání s předsedou Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) Evangelosem Venizelosem oznámil, že jeho formace se na vládním kabinetu podílet nebude.
To přitom byla podmínka vůdce Demokratické levice Fotise Kuvelise, který chtěl, aby novou vládu sestavily čtyři "proevropské" strany, které se dostaly do parlamentu.
PASOK je společně s konzervativní Novou demokracií, schopen dát parlamentní většinu dohromady jen za předpokladu, že by kabinet podpořila právě Demokratická levice, nejmenší ze stran, které překročily tříprocentní hranici odevzdaných hlasů. Spojenectví s nacionalistickými Nezávislými Řeky či neofašistickým Zlatým úsvitem nepřipadají v úvahu.
"Nebudeme se podílet na hrátkách na úkor řeckého lidu," řekl Tsipras po jednání s Venizelosem, aniž by udal pravý důvod krachu jednání. "Nikoliv SYRIZA, ale řecký lid je proti (vládní koalici se socialisty a konzervativci)."
PASOK s Novou demokracií podporují memorandum podepsané s Evropskou unií, na jehož základě Řecko získalo finanční pomoc od EU a Mezinárodního měnového fondu. SYRIZA a Demokratická levice dohodu naopak odmítají a chtějí vyjednat zcela nové podmínky umořování řeckého dluhu.
Pro nová jednání s unií jsou také PASOK a Nová demokracie, jejich požadavky jsou ale mnohem umírněnější. Obě strany mimo jiné souhlasí se zmrazením platů ve státním sektoru a schváleným navýšením spotřebních daní.
Směřuje Řecko k opakovaným volbám?
O víkendu se pokusí znovu jednat se všemi stranami ještě prezidet Karolos Papulias, vše teď ale nasvědčuje tomu, že Řecko směřuje k opakovaným parlamentním volbám.
Jejich vítězem by se podle nejnovějších průzkumů stala právě SYRIZA. Ta by svůj volební výsledek 16,8 procenta zlepšila o dalších deset procent. Navíc by jako nejsilnější strana získala bonus padesáti poslaneckých mandátů a sahala by po vládní většině.
To je také pravý důvod toho, proč Tsipras o koalici se socialisty a konzervativci nemá zájem. Ti by v opakovaných volbách zaznamenali další ztráty.
Unie s ohledem na možnost vlády vedené radikální levicí pohrozila, že pokud Řecko nesplní závazky vyplývající z memoranda, může je Brusel přinutit opustit eurozónu a vrátit se k drachmě. Pro řadové občany by to znamenalo finanční katastrofu, zkrachovala by řada bank i podniků a staronová měna by záhy devalvovala až o šedesát procent.
Dluh umazat nechceme
SYRIZA přitom v uplynulých hodinách ustoupila od některých ze svých předvolebních dogmat.
Tsipras podle stranických zdrojů zaslal předsedovi Evropské komise Josému Manuelovi Barrosovi dopis, ve kterém jej údajně ujišťuje, že SYRIZA nemá v úmyslu postavit se zády k řeckému dluhu.
Chce jen nově sjednat podmínky spojené s jeho postupným umořením, především termín a objem vládních škrtů týkajících se snížení platů a penzí a propouštění státních zaměstnanců.
Škrty jsou přitom jedinou alternativou, jak zastavit neustále narůstající zadlužení země.
Jeho hlavní příčinu, masivní daňové úniky představující nejméně 30 miliard eur ročně, a tedy částku rovnající se polovině státního rozpočtu, se totiž v dohledné době nepodaří odstranit. Řekové se ani nemohou spolehnout na rychlou privatizaci státních podniků.
Řecko hospodaří 'od desíti k pěti'
Podle týdeníku Athen News se rozpočtový deficit v prvních čtyřech měsících tohoto roku vyšplhal na devět miliard eur a hrozí, že země opětovně nesplní svá předsevzetí.
Celoroční schodek byl totiž naplánován na úrovni sedmi procent hrubého domácího produktu. HDP Řecka činí vzhledem k pokračujícímu hospodářskému propadu už jen něco přes dvě stě miliard eur.
To, že pro země, které přijaly finanční pomoc od EU a Mezinárodního měnového fondu, neexistuje jiná alternativa, než splnit závazky týkající se vládních úspor, potvrdila v pátek šéfka MMF Christine Lagardeová.
Ratingová agentura Fitch zároveň oznámila, že pokud Řecko opustí eurozónu, ovlivní to negativně hodnocení všech zemí používajících společnou evropskou měnu. Zejména se to týká Francie, Španělska, Itálie, Irska, Portugalska, Belgie, Slovinska a Kypru.
