ANALÝZA - Newyorské jednání mezi zástupci Srbů a Albánců o budoucnosti Kosova skončilo bez výsledku a mělo by pokračovat v říjnu.
Zatímco kosovští Albánci chtějí v prosinci vyhlásit samostatnost, Srbsko kosovský stát odmítá uznat a nabízí autonomii.
Situace v Kosovu je extrémně komplikovaná a najít řešení přijatelné pro všechny podle odborníků nelze. V oblasti žije 90 procent Albánců a několik desítek tisíc Srbů. Území je od konce války v roce 1999 pod správou OSN, v současnosti tam na soužití obyvatel dohlíží asi 16 tisíc vojáků z 35 zemí včetně Česka.
Všechny návrhy řešení, jak zajistit bezpečnou budoucnost Kosova, nejsou zatím akceptovatelné pro obě strany. V New Yorku se sejdou srbský prezident Boris Tadič a premiér Vojislav Koštunica, na druhé straně jednacího stolu usednou kosovský prezident Fatmir Sejdiu a premiér Agim Čeku.
Hledání řešení
Oslovení odborníci na problematiku Balkánu nepředpokládají, že by na dnešním jednání došlo k dohodě. "Srbsko s ohledem na vlastní veřejné mínění nemůže nezávislost Kosova dobrovolně akceptovat, a naopak kosovští Albánci nemohou akceptovat méně než nezávislost," tvrdí balkanolog Tomáš Chrobák.
Ani další případná jednání proto nejsou nadějná. Politolog Jacques Rupnik považuje za nejpravděpodobnější výsledek současné situace jednostranné vyhlášení samostatnosti Kosova od prosince či ledna příštího roku. Evropská unie i Spojené státy podle vysoce postavených diplomatů, které v úterý citoval list International Herald Tribune, případnou samostatnost Kosova uznají.
Jenže Srbové podporovaní Ruskem jsou rázně proti. Chtějí ochránit desítky tisíc Srbů žijících v Kosovu a památky spjaté se srbskou státností. Obávají se, že po vyhlášení samostatnosti Albánci začnou usilovat o spojení všech Albánců do jednoho státu. "Nejhorším důsledkem může být válka," odpověděl na otázku, co by mohlo způsobit vyhlášení samostatnosti Kosova v rozhovoru pro Hospodářské noviny srbský prezident Boris Tadič. Srbský prezident opakovaně prohlašuje, že nabízí kosovským Albáncům velkorysou autonomii.
Vyhlášení samostatnosti Kosova by mohlo vést k útěku kosovských Srbů a také rozvrátit křehké uspořádání v sousedních zemích, hlavně v Bosně a Hercegovině. Je navíc pravděpodobné, že pokud současná srbská vláda nedokáže osamostatnění oblasti zabránit, porostou preference nacionalistických srbských politických stran.
Rozdělení Kosova? Nebezpečí pro Makedonii
Podle balkanologů je určitá šance, že se nakonec Srbové s Albánci domluví na rozdělení území. Tuto možnost podporovanou Ruskem mezinárodní společenství roky odmítalo, v posledních měsících však oznámilo, že i takové řešení je možné.
V takovém případě by severní oblasti Kosova byly připojeny k Srbsku, problém by byl s ochranou Srbů v ostatních částech Kosova. Především by však hrozily nepokoje v sousedních státech, kde žijí albánské menšiny, a to zejména v Makedonii. Tamější obyvatelstvo nyní tvoří Albánci z jedné čtvrtiny. Občanská válka v Makedonii už vypukla před šesti lety a nyní by hrozilo její další vzplanutí.
Poslední možností je zachování současného stavu, tedy správy mezinárodního společenství. Tuto možnost považuje řada balkanologů prozatím za relativně nejlepší řešení. Podle Tomáše Chrobáka je nyní podobná situace v Bosně a Hercegovině, kde mezinárodní protektorát trvá déle, než bylo plánováno.
Po dobu trvání protektorátu by podle odborníků mezinárodní společenství v Kosovu mělo podporovat ekonomický růst, vzdělanost a boj proti kriminalitě.
Specialista na Balkán z Ústavu mezinárodních vztahů Filip Tesař však oponuje: "Současný stav není udržitelný, protože správa není efektivní. Není divu, protože mise byla míněna jako dočasná, nejvýš několikaletá, ne dlouhodobá nebo dokonce trvalá. Vzhledem k tomu, že neměla jasné zadání, kam má Kosovo směřovat, volili její šéfové často defenzivní taktiku, a vycházeli vstříc požadavkům nejpočetnější národnosti, tedy Albáncům," tvrdí.
Český postoj
Dlouho připravovaný návrh řešení bývalého zmocněnce OSN pro Kosovo Martti Ahtisaariho počítal s nezávislostí Kosova pod dohledem Evropské unie. S plánem však neuspěl, proti se postavila srbská vláda a Rusko.
Čeští diplomaté stále oficiálně podporují omezenou nezávislost Kosova. Evropská unie nyní v názoru na budoucí uspořádání na Balkáně není jednotná. Některé země, například Slovensko, Kypr nebo Rumunsko, se kvůli obavám ze separatismu ve vlastních státech stavějí k možné nezávislosti Kosova zdrženlivě. Stejné obavy má největší spojenec Srbů, Rusko.
Čeští diplomaté ale stejně jako další světoví politici varují před jednostranným vyhlášením samostatnosti, které kosovští Albánci plánují na prosinec. "Důsledky vyhlášení samostatnosti budou dlouhodobě velmi negativní jak pro Srbsko, tak pro celý region, koneckonců i pro celou Evropu," prohlásil po setkání se srbským prezidentem Tadičem český prezident Václav Klaus.
Odborník na země Balkánského poloostrova Filip Tesař z Ústavu mezinárodních vztahů vysvětluje: "Česká diplomacie je navenek obezřetná, ale řídí se většinovým postojem v EU a ohlíží se i na USA. To znamená, že pokud k vyhlášení nezávislosti dojde a podpoří ji USA, bude Kosovo nakonec uznáno i Českem."
