Tokio - Japonská vláda loni v březnu údajně zvažovala kvůli havárii jaderné elektrárny Fukušima evakuaci Tokia.
S odvoláním na výsledky nezávislého vyšetřování katastrofy to napsal list International Herald Tribune (IHT).
Zatímco se japonští vládní představitelé snažili uklidnit veřejnost a banalizovali možná rizika plynoucí z výbuchů reaktorů ve Fukušimě 1 a případně v dalších nukleárních zařízeních, v soukromí nevylučovali "ďábelský scénář", který by znamenal "konec Tokia", napsala ve své 400stránkové zprávě organizace Rebuild Japan Initiative Foundation.
Pětatřicet milionů lidí
Zpráva popisuje tíživou atmosféru v sídle tehdejšího premiéra Naota Kana poté, co 14. a 15. března otřáslo elektrárnou ve Fukušimě několik výbuchů vodíku.
Ministerský předseda a další vládní činitelé se tehdy připravovali na nejhorší možnou situaci, kdyby z elektrárny Fukušima 1 byli odvoláni tamní zaměstnanci. To by znamenalo, že by se tento jaderný komplex vymkl kontrole a do ovzduší by uniklo obrovské množství radioaktivního materiálu, což by si vyžádalo evakuaci také dalších dvou blízkých jaderných elektráren a ztrátu kontroly nad nimi.
Podle zmíněné zprávy tehdejší vládní mluvčí Jukio Edano varoval před následky "ďábelské řetězové reakce" explozí atomových reaktorů, jež by si nakonec možná vynutily i evakuaci Tokia. Hlavní město Japonska, které leží více než 200 kilometrů jižně od elektrárny Fukušima Daiiči (Fukušima 1), čítá 13 milionů obyvatel, celá tokijská aglomerace pak 35 milionů lidí, což z ní činí největší městskou aglomeraci světa.
"Ztratili bychom Fukušimu Daini (Fukušimu 2), potom bychom přišli o Tokai," zmínil mluvčí názvy dalších dvou jaderných elektráren, které podle něj mohly být zničeny po elektrárně Fukušima Daiiči. "Pokud by se tak stalo, logicky bychom mohli předpokládat, že bychom ztratili i samo Tokio," dodal.
Šest měsíců vyšetřování
Zmíněná zpráva je výsledkem šestiměsíčního vyšetřování týmu 30 univerzitních profesorů, právníků a novinářů, který zkoumal reakci japonských úřadů na jadernou havárii, a zakládá se na rozhovorech s více než 300 lidmi, včetně řídících pracovníků jaderného průmyslu, tehdejšího premiéra Kana a dalších vysokých vládních představitelů.
"Tak tak jsme unikli nejhoršímu scénáři a veřejnost o tom neměla ani tušení," uvedl ve zprávě Joiči Funabaši, široce respektovaný někdejší šéfredaktor deníku Asahi Šimbun a zakladatel organizace Rebuild Japan Initiative Foundation.
Funabaši obvinil Kanovu vládu, že nejen skrývala znepokojivá zjištění před spoluobčany, aby zabránila panice, ale tajila je i před svým hlavním politickým spojencem, USA. Podle Funabašiho vyšetřování odhalilo, "jak ošidný byl vztah USA a Japonska" v prvních dnech krize, než zástupci obou zemí zahájili 22. března společné informativní schůzky v sídle japonského premiéra.
Funabaši na druhou stranu ocenil premiéra, že přiměl provozovatele elektrárny, firmu TEPCO, komplex neopouštět. "Premiér Kan měl své chyby a nedostatky, ale jeho rozhodnutí vtrhnout do firmy TEPCO a žádat, aby situaci nevzdávala, Japonsko zachránilo," konstatoval.
Katastrofa v jaderné elektrárně Fukušima 1 z 11. března 2011 byla nejhorším nukleárním neštěstím ve světě od havárie v ukrajinském Černobylu v roce 1986. Způsobilo ji zemětřesení o síle 9,0 stupně Richterovy škály následované až 40 metrů vysokými vlnami tsunami, které si společně vyžádaly 20 tisíc obětí.
Jádra tří ze šesti reaktorů elektrárny Fukušima se z velké části roztavila, když tsunami vyřadilo z provozu původní chladicí systém elektrárny. Únik radiace do okolí si vynutil evakuaci až 100 tisíc lidí.
