Moskva - Jako by se Rusko vracelo do starých časů. Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková navrhla vyslat na Ukrajinu "omezený vojenský kontingent". Zvolila přitom podobné označení, jaké se používalo ve válce, kterou vedla deset let sovětská armáda v Afghánistánu.
Podstata novelizace spočívá v tom, že mezi protistátní zločiny bude zařazeno vědomé klamání publika pracovníky hromadných sdělovacích prostředků, směřující k podpoře terorismu, intervence, separatismu a genocidy.
Jevgenij Fjodorov, vysoce postavený člen státostrany Jednotné Rusko a poradce ruského prezidenta Putina, připomněl sovětskou minulost jinak: připravuje návrh zákona trestající "protiruské" materiály v médiích.
"Vědomé klamání publika"
"Chci novelizovat trestní a občanský zákoník a zákony o boji s extremismem. Podstata novelizace spočívá v tom, že mezi protistátní zločiny bude zařazeno vědomé klamání publika pracovníky hromadných sdělovacích prostředků, směřující k podpoře terorismu, intervence, separatismu a genocidy," řekl Fjodorov deníku Izvestija.
Důvodem pro zavedení trestní odpovědnosti za "protiruské" publikace je podle něj situace na Ukrajině. Některá ruská média se prý dopustila "nekorektních historických analogií a výkladů událostí v Rusku a státního převratu na Ukrajině."
Zákon by, podle Fjodorova, neměl trestat řadové novináře, ale šéfredaktory a editory, kteří umožnili "protistátní" materiál zveřejnit.
"Pokud média nebudou masově zkreslovat informace, nedojde třeba k intervenci, protože nebude (mediálně) připravena, nebo nedojde ke genocidě, masovému vraždění lidí," myslí si poradce ruského prezidenta.
Back in the USSR
Fjodorovem zmiňovanou "nekorektní historickou analogii" ale vyvolává i samotný zákon. Jak uvedl šéfredaktor časopisu Russkaja žizň Alexandr Timofejevskij, návrh připomíná paragraf sovětského trestního zákoníku o šíření vědomě lživých výmyslů hanobících sovětské a společenské uspořádání.
Pokud média nebudou masově zkreslovat informace, nedojde třeba k intervenci, protože nebude (mediálně) připravena, nebo nedojde ke genocidě, masovému vraždění lidí,
"To je jednoznačně paragraf 190, podle kterého věznili lidi za Brežněva. Poslanci si ho určitě nepamatují, neznají ho, nemyslí na něj. Sám jim stoupá do hrdla, dere se ven, prosakuje z pórů," myslí si Timofejevskij.
Sovětská justice na základě tohoto paragrafu trestala disidenty až třemi roky za mřížemi, rokem nucených prací nebo pokutou ve výši až 100 rublů. Represivní opatření bylo zrušeno až v roce 1989.
Správný recept - úplatek
Kremlem kontrolovaná ruská média s navrhovaným zákonem nebudou mít problém. Striktně se drží linie státní linie a referují Rusům o banderovcích, kteří si uzurpovali moc na Ukrajině, nebo stovkách tisíc Ukrajinců, kteří údajně měli uprchnout do Ruska.
Nejenže pro vytváření fabulací o Ukrajině používají tendenční záběry. Uplácí také úředníky.
Jak uvádí šéf ukrajinského Centra vojenských a politických výzkumů Dmitrij Tymčuk, prokremelské televizní kanály se na Krymu snaží podplatit zaměstnance tiskových odborů ukrajinských státních úřadů, aby tendenčně líčili situaci na poloostrově.
"Částka za spolupráci záleží na funkci úřední osoby, na kterou se obracejí, a na tom, co konkrétně potřebují publikovat. Existují údaje o návrzích ve výši od několika tisíc do desítek tisíc amerických dolarů," tvrdí Tymčuk.
Svoboda slova je v Rusku problém
Se svobodou tisku má přitom Rusko problémy i bez zmíněného zákona.
Podle organizace Reportéři bez hranic patří Rusku v žebříčku 148. místo z celkem 180. Česká republika je na 13. místě.
Jen v loňském roce byli podle ruského nevládního Fondu ochrany glasnosti v Rusku zavražděni čtyři novináři. Organizace také zaregistrovala 71 napadení žurnalistů.
