Londýn - Nad tím, jak pomoci Řecku, těžce stiženému dluhovou krizí, si lámou už nejmíň dva roky hlavu politici i ekonomové v celé Evropské unii. Jedenáctiletý nizozemský školák Jurre Hermans teď přišel s jednoduchých receptem.
Všichni Řekové by měli donést do centrální banky svá eura a nechat si je vyměnit za drachmy. Vláda v Aténách by pomocí takto shromážděné částky splatila dluhy, které země má v zahraničí.
Myšlenka výstupu Řecka z eurozóny a znovuzavedení staré řecké měny samozřejmě není ničím novým. Jurre jí ale zaujal euroskeptický think tank Policy Exchange, který rozhoduje, komu udělí cenu dotovanou 250 tisíci eury. Tu loni v říjnu vyhlásil lord Wolfson, výkonný ředitel britského maloobchodního řetězce Next, a vlivný sponzor Konzervativní strany.
Cenu se rozhodl udělit tomu, kdo nejlépe odpoví na následující otázku: "Jak je možné zajistit nadále stabilitu a růst v případě, že jedna či více zemí opustí eurozónu?"
Lord Wolfson se nijak netají tím, že jediným řešením současné krize je podle něj právě to, že se nejvíce zadlužené země vrátí ke svým původním měnám. To, že podobný scénář podpořil i jedenáctiletý Nizozemec, jej pochopitelně nadchlo.
"Pro Jerreho je to úžasné," komentuje příval telefonátů, kterému nyní čelí rodina Hermansů, školákův otec Julius. Policy Exchange totiž oznámilo, že chlapec získává "zvláštní uznání" poroty a posílá mu sto eur.
Think tank již mezi ekonomy, bankéři a finančními experty vybral pětici kandidátů, mezi nimiž se bude rozhodovat, kdo ocenění získá. Pouze Nobelova cena je ve světě dotovaná vyšší částkou.
Pro každého kousek pizzy
Jerry Hermans pochází z vesničky Breedenbroek o pěti stech duších, ležící kousek od německých hranic, a ve škole je jen průměrným žákem. Se svými rodiči a sourozenci ale pravidelně sleduje televizi a debatuje o politice. Ačkoliv ho jeho otec varoval, že si ukusuje trochu velký krajíc, neváhal ani minutu, nakreslil si pár skic, a pak do Londýna zaslal svůj návrh.
Teď nestačí udělovat rozhovory domácím i zahraničním médiím, která se o něm dověděly.
"Každý, komu Řecko dluží, by měl dostat kousek z téhle pizzy," citoval Jerryho deník Spiegel on-line. "A naopak ten, kdo se pokusí dostat své peníze za hranice, by měl zaplatit dvojnásobnou částku."
Jeho řešení má ale háček. Drtivá většina Řeků je striktně proti tomu, aby svá eura vyměnili za drachmy. Staronová měna by po svém znovuzavedení během velmi krátké doby drasticky devalvovala, podle některých ekonomů až o 60-80 procent, a z obyvatel Peloponéského poloostrova by rázem byli žebráci.
Ačkoliv lord Wolfson tvrdí, že hlavní příčinou řecké krize je fakt, že "tamní platy vzrostly v porovnání s těmi německými za posledních deset let o třicet procent", v rámci tvrdých úspor vlády v Aténách klesla nyní reálná mzda v některých sektorech až o polovinu.
Řadoví občané navíc žádné velké úspory v eurech nemají. A bohatí Řekové své peníze do bank v zahraničí převedli již dávno.
Tak velkým euroskeptikem jako lord Wolfson ovšem Jerry Hermans není.
"Jakmile země splatí své dluhy, může se samozřejmě zase vrátit do eurozóny," navrhuje na závěr dopisu, který zaslal porotě z Policy Exchange.
