Praha - Pocházejí odtamtud sudetští Němci a dobře se tam jezdí na výlety. Zhruba takový obraz získala v německých médiích Česká republika.
Například minulý týden publikovaly německé noviny o Česku dva významnější články. V prvním z nich popisoval Frankfurter Allgemeine Zeitung nacistickou minulost některých zakladatelů Svazu vyhnanců pocházejících z Polska a právě z českých Sudet.
Vedle toho publikoval Frankfurter Rundschau žebříček evropských metropolí s nejlepší městskou dopravou a Praha skončila na čtvrtém místě po Mnichovu, Helsinkách a Vídni.
"Českou republiku skutečně často vidíme přes sudetský problém," potvrzuje Kai-Olaf Lang, který má Česko na starost ve vládní Nadaci Věda a politika (SWP). Bezchybnou češtinou také on označuje Prahu za ideální místo pro školní výlety.
Země, kde se hodně mluví
Němci podle Langa Čechy dříve tolik nepřehlíželi.
Po převratu v roce 1989 na sebe Česko upozornilo jako průkopník společenské transformace střední a východní Evropy. "Jeho pověst nesl Václav Havel a další disidenti, reformní rétorika Václava Klause vedla k přesvědčení, že Česko je nejdynamičtější země v regionu," vzpomíná německý expert na devadesátá léta a ihned dodává: "Po dvaceti letech se ale takový portrét ztrácí."
Ze středoevropských zemí je pro Němce relevantním partnerem a někdy i soupeřem Polsko. Lang připomíná konflikt o změně hlasování v Evropské radě z roku 2003, kdy na jedné straně stáli Němci s Francouzi a proti nim prosazovali svou Poláci se Španěly.
Česko upoutalo pozornost po nástupu vlády Mirka Topolánka, kdy se spolu s Poláky a baltskými zeměmi hlásilo k iniciativě "New Europe", která měla podle plánů Bushova ministra obrany Donalda Rumsfelda přiblížit nové členské státy EU Americe jako spolehlivé protiruské spojence.
V konkrétní politice ale Češi s kartou "Nové Evropy" nehráli. Například se nemíchali do konfliktů o podmořský plynovod North Stream, který spojí Rusko s Německem a který Poláci tvrdě odmítali.
Postoje Čechů není třeba sledovat, usoudili Němci poté, co Václav Klaus zdržoval podpis Evropské unie. "Pro některé politiky jsou Češi prostě kverulanti a kazisvěti, kteří mají hodně řečí, ale nic neprosazují příliš vážně," shrnuje poslední zkušenosti Lang.
| Co se o nás také píše? ...Do německých novin se z českých rodáků minulý týden prosadil jenom Raimund Paleczek. Sobotní Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) upozornil v rozsáhlém článku na výzkum, který zjišťoval, do jaké míry byli lidé, kteří v roce 1945 zakládali Svaz vyhnanců, aktivní v nacistické straně NSDAP... |
Populismus bez populistů
Česko nepřitáhlo pozornost Německa ani po nástupu východoevropského populismu počátkem nového století. "Jde o nový populismus, který neznáme ze západní Evropy," upozorňuje Lang.
Na Západě pravicoví populisté typu Haidera bojují proti přistěhovalcům. Na východě jsou radikální levicoví populisté v čele s polskou Sebeobranou a českou KSČM, sociálním populistou je slovenský premiér Robert Fico, nacionalistou jeho koaliční partner Ján Slota, maďarský expremiér Viktor Orbán je konzervativně-nacionální populista, polský prezident Jaroslaw Kaczyński populistou středu.
"Tito populisté neohrožují demokracii, ale výrazně ji mění," upozorňuje Lang. K jejich zvláštnostem patří, že se snaží ovládnout média a důležité firmy, zároveň v boji o moc výrazně polarizují politickou diskusi.
Také v Česku se časy mění, nová politika ale nemá populistické rysy. "Arogantní Klaus je přece opakem populisty, který se veřejnosti podbízí," upozorňuje Lang.
Mírnější českou variantu přisuzuje berlínský expert tomu, že Češi se během transformace společnosti nepropadli do vážných sociálních potíží.
"Existuje frustrace z politického vedení, korupce a skandálů, neprojevuje se však pouličními protesty a politickými převraty, ale voláním po pořádku," zdůrazňuje expert hlavní českou zvláštnost.
Právě proto nemá Berlín obavy z dalšího pražského vývoje. "Strany si jdou během kampaně po krku jako v jiných zemích na východě, ale všichni stejně vědí, že se po volbách může dohodnout každý s každým."
| Co se o nás také píše? "Nejkrásnější tramvajová trasa v Praze měří jen pár kilometrů. Vede příkrými serpentinami od Pražského hradu do údolí, kde je staré centrum..." Těmito větami přiblížil deník Frankfurter Rundschau čtenářům, proč Praha skončila čtvrtá mezi 23 evropskými městy v hodnocení kvality veřejné dopravy. |
Neviditelný společník
Německo přehlíží Čechy do té míry, že je neuvádí ani v běžných mezinárodních srovnáních.
Thomas Fricke v deníku Financial Times Deutschland upozornil, že vývoz německých výrobků rostl v posledních deseti letech do každé země rychleji, než jejich dovoz. Zapomněl jenom na desátého největšího obchodního partnera, tedy Českou republiku, kde je trend právě opačný.
Ekonomický poradce šéfa sociální demokracie Philipp Steinberg považuje příjmové rozdíly v zemích východní Evropy za největší v Evropské unii, a proto ocenil informaci, že Česko je naopak nejrovnostářštější zemí starého kontinentu.
Christian Dreger z Německého institutu pro hospodářskou politiku (DIW) ponechal bez komentáře zprávu, že se loni díky německému šrotovnému zlepšila česká obchodní bilance o tři miliardy eur. "Takové důsledky šrotovného se v Německu netematizovaly," vysvětluje.
"Český prospěch ze šrotovného je v řádu věcí," míní politolog Lang. Počítá s tím, že se také díky německým investicím vyrovná životní úroveň východoevropských zemí s Německem. Po nástupu ekonomické krize se ztrácí přesvědčení, že zmíněný scénář platí také pro Rumunsko a Bulharsko, o Češích ale ani dnes nikdo nepochybuje.
"Budete mít německou životní úroveň a nikdo o vás nebude vědět. To přece není špatné," shrnuje vyhlídky Česka Lang.
