Deník Financial Times zveřejnil zprávu, že Ukrajinci s Rusy vyjednávají o údajně patnáctibodovém textu, který by měl zastavit boje. Ačkoliv ověřených informací je málo a z Kyjeva i Moskvy se ozývají jen nekonkrétní výroky, deník Aktuálně.cz shrnuje, jaké jsou pozice obou stran.
1. Neutralita Ukrajiny
Jedním z hlavních ruských požadavků je, aby se Ukrajina nestala členem NATO. Z vyjednávajícího týmu Volodymyra Zelenského prosákly informace, že Kyjev by byl ochotný přistoupit na neutralitu v případě, že bude mít bezpečnostní garance proti dalším agresím Ruska. Hovoří se o zárukách ze strany Spojených států, Velké Británie nebo Turecka, napsaly Financial Times.
Sám Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina v současnosti nemá šanci vstoupit do NATO, a musí proto hledat jinou bezpečnostní cestu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že modelem by mohla být neutralita Rakouska nebo Švédska. "Hledáme právně závazné garance, které by skupina spojenců poskytla Ukrajině v případě budoucí agrese," vysvětlil poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.
Před válkou v průzkumu podporovalo vstup do NATO 63 procent Ukrajinců, 20 procent bylo proti.
2. Demilitarizace
Rusové také požadují, aby Ukrajina neměla na svém území žádné vojenské základny jiných zemí. K tomu však nikdy nedošlo: Rusové tedy zřejmě budou chtít výslovně vyloučit, aby v zemi mohli být rozmístěni američtí vojáci nebo jednotky ze zemí NATO.
V jaké vojenské pozici jsou Rusko a Ukrajina
- Rusko kontroluje některé oblasti na severu a jihovýchodě země, ale už déle než týden prakticky prakticky nikde nepostoupilo.
- Ruské armádě se podařilo dobýt jihoukrajinskou Chersonskou oblast. Propojila tím po zemi části Donbasu s Krymem.
- Rusové ostřelují Kyjev, Charkov, Mariupol či Sumy, ale nedaří se jim proniknout do ulic. Obklíčení Kyjeva nebo Charkova je za současné situace nereálné.
- Ukrajinci se odhodlaně brání a útočí na ruské kolony tanků, transportérů a zásobovacích vozů, ale podle poradce ukrajinského prezidenta Oleksije Arestovyče není šance na rozsáhlou protiofenzívu.
- Ukrajina dostává ze světě velké dodávky protitankových a protiletadlových zbraní, které Rusům nedávají naději na další velký pozemní postup.
Sergej Lavrov na tiskové konferenci řekl, že mírová dohoda musí přesně stanovit, jaké typy zbraní Ukrajina nesmí mít, aby neohrožovala bezpečnost Ruska.
Putin v několika projevech nepravdivě tvrdil, že Kyjev ovládají fašisté, a k požadavku demilitarizace původně řadil také takzvanou denacifikaci. To ve skutečnosti znamenalo, že chce svrhnout současnou ukrajinskou vládu prezidenta Zelenského a na jejich místo dosadit politiky, kteří jsou proruští a budou akceptovat požadavky Kremlu. V posledních proslovech Putina i dalších ruských politiků se ale slovo "denacifikace" již neobjevuje.
Kreml si podle Ukrajinců uvědomil, že změnu režimu nelze silou provést. "Ukrajinská obrana a ozbrojený odpor radikálně změnily pozice obou stran," uvedl k tomu Mychajlo Podoljak.
3. Stažení ruských vojáků
Podle listu Financial Times ukrajinští vyjednávači trvají na stažení ruských vojáků, kteří za dobu trvání invaze překročili hranice. Jaký na to má názor ruská strana, zatím není jasné. Z některých ruských kroků ale vyplývá, že Kreml počítá s delší okupací Ukrajiny. Například do obsazené jaderné elektrárny v Záporoží poslali své techniky ze státní firmy Rosatom. Ve městě Melitopol dosadili svoji kandidátku na starostku.
Zatímco na severu ruská ofenziva nevedla ke kontrole žádného většího města, na jihu se Rusům podařilo propojit Donbas s Krymem pozemní cestou.
4. Uznání ruského Krymu a separatistických republik
Rusové chtějí, aby Ukrajina uznala, že jí oficiálně nepatří Kremlem anektovaný poloostrov Krym. Prezident Zelenskyj v jednom z proslovů naznačil, že "o Krymu se můžeme bavit". Jeho poradce Olex Arestovyč ale ve čtvrtek prohlásil, že pro Ukrajinu připadá v úvahu jedině uznání hranic z roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz a vznikla samostatná Ukrajina. Tedy včetně okupovaného Donbasu i Krymu.
Vladimir Putin 22. února, tedy dva dny před vpádem, demonstrativně uznal nezávislost samozvané separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky. Během invaze se jejich území rozšířilo, ale některá velká města na Donbase stále zůstávají pod kontrolou ukrajinských sil. Kromě zničeného Mariupolu například Slavjansk nebo Kramatorsk.
6. Ukrajina v Evropské unii
Ukrajinská vláda před několika dny oficiálně podala přihlášku do Evropské unie. Rusko nejasně formuluje, že neutralita země znamená, že musí zůstat vně bloků. Ačkoliv Moskva nikdy jasně neřekla, že je proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie, v praxi tomu bránila.
Když chtěl v roce 2013 tehdejší prezident Viktor Janukovyč podepsat ve Vilniusu asociační dohodu s EU, Putin jej pozval do Moskvy a donutil k tomu, aby to neudělal. V reakci na to vypukly v Kyjevě protesty, známé jako Euromajdan, které vedly ke svržení Janukovyče, k ruské anexi Krymu a válce na Donbase.
Ruští vyjednávači zatím nezaujali žádnou pozici, co se týká členství Ukrajiny v EU. Zelenskyj ve čtvrtek zopakoval, že jeho země do unie vstoupí. To přímo v Kyjevě ve středu podpořili premiéři Česka, Polska a Slovinska
