Ukrajinská vláda může po čtvrtku počítat s pravidelnými čtvrtletními platbami v příštích čtyřech letech z evropského rozpočtu do národní kasy. Půjde o 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun), které Kyjev potřebuje na provoz státu, tedy platy lékařů, učitelů či na vyplácení penzí. První peníze by měla Zelenského vláda dostat v březnu.
Viktor Orbán dlouho odmítal s pomocí souhlasit. Tvrdil, že Ukrajina míří k porážce Ruskem, a nedává tudíž smysl ji finančně udržovat při životě. První pokus o shodu mezi 27 státy na grantech a půjčkách pro Kyjev těsně před Vánoci maďarský ministerský předseda zablokoval.
Maďarská delegace dávala na stůl různé požadavky v posledních týdnech, které by ji přiměly změnit názor, ostatní země s tím ale nesouhlasily. Ještě tuto středu - den před druhým pokusem zlomit Orbánův odpor - vypadala situace zablokovaně.
"Nijak jsme od Vánoc nepokročili, frustrace mezi zbylými šestadvaceti je obrovská," okomentoval atmosféru mezi lídry mimo záznam vysoce postavený zástupce EU.
Přesto bylo ve čtvrtek všechno jinak. V 11:21 předseda Evropské rady, tedy summitů EU, Charles Michel oznámil, že schůzka začala. Už v 11:26 tweetoval, že EU dosáhla dohody na pomoci Ukrajině.
We have a deal. #Unity
— Charles Michel (@CharlesMichel) February 1, 2024
All 27 leaders agreed on an additional €50 billion support package for Ukraine within the EU budget.
This locks in steadfast, long-term, predictable funding for #Ukraine.
EU is taking leadership & responsibility in support for Ukraine; we know what is…
Průlomu se dosáhlo na neformálních debatách menší skupinky lídrů ve středu večer na okraj uctění památky nedávno zesnulého Jacquesa Delorse a ve čtvrtek ráno bezprostředně před summitem.
Složení účastníků se měnilo, klíčovou roli ale sehráli francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz, předsedkyně italské vlády Giorgia Meloniová a zástupci společných institucí jako Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Z jejich debat s Viktorem Orbánem vzešel "šém", který ho přiměl stáhnout veto rozpočtu.
Deal in the making. #EUCO pic.twitter.com/8n6uOXFlW4
— Ecaterina Casinge (@ecasinge) February 1, 2024
Z východoevropských politiků se vyjednávání zúčastnili jen litevský prezident Gitanas Nauséda a šéf polské vlády Donald Tusk. Premiér Petr Fiala (ODS) přiletěl do Bruselu ve čtvrtek ráno a nebyl účastníkem těchto schůzek.
"Proces nalezení shody měl nějaké fáze a dnešní výsledek není výsledek těch dvou tří jednání dnes. Zúčastnil jsem se všech důležitých schůzek," reagoval Fiala na dotaz, proč se separátních pokusů dohodnout se s Orbánem neúčastnil.
Jak se rodil kompromis
Co tedy přesně Orbán "dostal"? Maďarsko na pracovní úrovni před summitem žádalo, aby se utrácení peněz Ukrajinci každoročně jednomyslně schvalovalo - Orbán by tak držel nad penězi neustále hrozbu veta. To neprošlo.
Maďarský premiér se ale spokojil s možností evropské peníze pro Ukrajinu zkomplikovat. V závěrečném dokumentu ze summitu stojí, že vedení EU povede každý rok debatu o této pomoci Ukrajině - když s tím všichni lídři budou souhlasit.
"Pokud se to ukáže jako nutné, za dva roky Evropská rada vyzve Evropskou komisi, aby předložila návrh na přezkum (pomoci) v souvislosti s novým rozpočtem EU," pokračuje dokument. Orbán tím získá veto navíc, protože každý přezkum rozpočtu unie provází jednomyslnost.
Diplomaté a insideři se na summitu rozcházeli v interpretaci toho, zda jde o Orbánovu porážku, nebo jestli přeci jen získal něco nad rámec jednoho veta navíc.
Klíč k odpovědi zřejmě leží v druhé drobné změně, kterou Orbán prosadil. V závěrech ze summitu lídři jednou větou odkazují na svoji dřívější dohodu, že případné zadržování peněz členskému státu z rozpočtu EU bude "objektivní, nestranné a založené na faktech".
EU nyní zadržuje maďarské vládě obrovskou částku, okolo 20 miliard eur z různých fondů kvůli porušování principů právního státu. Orbánova vláda tyto peníze potřebuje a dlouhodobě tvrdí, že při posuzování stavu maďarské justice nebo policie není EU nestranná a poškozuje zemi.
"Je to samozřejmě o penězích. Orbán se možná nyní dostane snáz k zadržovaným fondům," okomentovala výsledek summitu dlouholetá maďarská korespondentka v Bruselu Katalin Halmaiová.
Tento názor sdílelo mnoho lidí blízkých jednání. "Od počátku to nebylo o ničem jiném než o tom, kolik peněz Orbán získá zpět," řekl mimo záznam jeden z nich. Jakou částku mohlo dostat Maďarsko neformálně přislíbenou, ale nevěděl. "To se neřeší ani v těch užších skupinkách lídrů," dodal.
Sám Viktor Orbán každopádně dohodu interpretoval po svém a označil ji za svoje vítězství - tak, že se Maďarsko nebude muset podílet na pomoci Ukrajině. To ale není pravda. Podíl z balíku pro Kyjev bude muset zaplatit.
"Nehledejme za vším zákulisní dohody. Orbán dal přednost společné cestě a to je důležité," řekl k tomu český premiér novinářům v Bruselu. "Není příjemné být sám, to si každý z nás uvědomuje," dodal Fiala.
