Izrael vyráží do boje s deltou. Seniorům začal nabízet třetí dávku Pfizeru

Helena Truchlá Helena Truchlá
30. 7. 2021 19:30
"Zavolejte hned svým rodičům a prarodičům a zajistěte, aby dostali třetí dávku," prohlásil ve čtvrtek izraelský premiér Naftali Bennett v televizi. Dodatečné vakcíny proti koronaviru budou k dispozici od neděle, v pátek tu svou dostal také nový izraelský prezident Isaac Herzog. Je mu 60 let, což je hranice, od které Izrael jako první na světě začal nabízet třetí dávku Pfizeru.
Seniorka v domě s pečovatelskou službou v izraelské Netanji dostává třetí, posilující dávku očkování Pfizer.
Seniorka v domě s pečovatelskou službou v izraelské Netanji dostává třetí, posilující dávku očkování Pfizer. | Foto: Reuters

"Zkušenost ukazuje, že vakcíny jsou bezpečné," řekl Bennett. "Chrání před těžkou morbiditou a smrtí. A stejně jako vakcínu proti chřipce je i v tomto případě potřeba očkování čas od času obnovit," citoval premiéra izraelský list Haaretz. Země už dříve tuto možnost zpřístupnila pro obzvlášť zranitelné obyvatele - nemocné nebo velmi staré lidi.

Izrael se tím snaží zastavit šíření vysoce nakažlivé varianty delta, která vznikla nejspíš v Indii a v tuto chvíli se vyskytuje prakticky po celém světě. Jeden nakažený člověk ji průměrně předá dalším šesti lidem, přičemž původní virus na začátku pandemie nakazil v průměru dvě až tři další osoby.

Proto je delta také potenciálně víc smrtící. Nezpůsobuje nutně horší průběh nemoci covid-19, ale zasáhne víc lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) ji nazývá "nejrychlejší a nejschopnější" variantou koronaviru, která se zatím objevila. 

Vakcíny jsou vůči ní účinné, včetně té od Pfizeru, kterou třetí dávka ještě posiluje. V případě dvou desítek lidí ve věku 65 až 85 let, kterým byla experimentálně podána, se množství protilátek zvýšilo jedenáctinásobně v porovnání se stavem po běžných dvou dávkách.

Dodatečná vakcína dokáže zvrátit i klesající obranyschopnost naočkovaného člověka, ke které dochází asi půl roku od druhé dávky. Obě zjištění vyplývají z předběžných a vědeckou komunitou zatím nepotvrzených dat, která ve středu zveřejnili farmaceuti z Pfizeru. 

Látku, kterou americká firma vyvinula ve spolupráci s německým BioNTechem, používá k doočkování i Izrael. S plošnou vakcinací začal loni jako jeden z prvních států na světě, hodně zejména starších nebo jinak zranitelných lidí tam vakcínu dostalo už v prosinci a lednu.

Nyní má dvě dávky přes 60 procent populace, u lidí starších 40 let je to podle serveru Haaretz přes 80 procent. V Česku bylo k 25. červenci zcela naočkováno necelých 53 procent obyvatel, přičemž osmdesátiprocentní proočkovanost byla v tuzemsku dosažena u osob starších 60 let. Denně v Česku přibývá 100 až 300 nově nakažených, v devítimilionovém Izraeli to ale bylo v posledních dnech i přes dva tisíce. 

Americké úřady i Světová zdravotnická organizace zatím trvají na tom, že třetí dávky v tuto chvíli nejsou potřeba, a neschválili je ani evropští regulátoři. Český premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý nechal slyšet, že o její potřebě pro ohrožené skupiny - seniory nebo ty s oslabenou imunitou - chce rozhodnout do konce léta. "Směřujeme k tomu, že pravděpodobně lidé po transplantacích nebo chroničtí pacienti nebo starší lidé by mohli být očkováni, ale není to rozhodnuto, tak si to ještě vyžádá nějaký čas," uvedl premiér.

Také izraelští experti nejsou zcela přesvědčeni, že třetí dávka je nezbytná. Nechtějí ale s rozhodnutím otálet.

"Pozorujeme dramatický pokles imunity a víme, že u starších lidí vakcíny reagují slaběji než u mladých," vysvětluje důvody ke znepokojení Galia Rahavová, expertka na infekční nemoci ze zdravotnického střediska Sheba nedaleko Tel Avivu. Třetí dávku už navíc v minulých týdnech dostaly asi čtyři tisíce osob s narušenou imunitou a lékaři u nich nepozorovali žádné závažné negativní účinky. 

Video: Povinné očkování je šance zabránit katastrofě, míní Černý

Povinné očkování má být poslední řešení, nikomu se do toho nechce, ale není už moc času přimět lidi k vakcinaci, stát selhal, říká etik David Černý. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 26 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy