Do konce první světové války totiž patřila k Rakousku-Uhersku. Po druhé světové válce však postupně získala poměrně rozsáhlou politickou autonomii a subvence pro rozvoj.
Jižní Tirolsko Itálie není
"Ať se to ale komu líbí nebo ne, 'sňatek' mezi Itálií a Jižním Tyrolskem neuspěl," napsal Romano v renomovaném deníku Corriere della Sera. "Lepší než 'rozvod' by ale byla změna statusu provincie," dodává.
Podle jeho názoru by Itálie měla nabídnout Rakousku určitou formu spoluvlády v oblasti. Tím by se Jižní Tyrolsko stalo prvním regionem Evropské unie spravovaným dvěma státy. Provincie by byla zastupována dvěma poslanci, z nichž jeden by byl členem italského parlamentu, druhý rakouského. Vládní komisař provincie by byl střídavě jmenován oběma státy. Pokud by se takový model uskutečnil, mohla by Itálie požadovat záruky pro italskojazyčnou menšinu v provincii a navíc by Itálie ušetřila, protože by se náklady na správu provincie rozložily mezi oba státy.
Romano tímto návrhem reagoval na dopis čtenáře, který se ptal, zda není načase přiznat, že Jižní Tyrolsko není italským územím. "Od připojení Jižního Tyrolska k Itálii uplynulo téměř 80 let, ale (nehledě na značné dotace) Itálie zůstává v provincii stále neoblíbená a je na ni pohlíženo s podezřívavou nedůvěrou. A je zcela nepodstatné, zda je to naše vina, nebo Tyrolanů," psal čtenář.
Ochranná funkce Rakouska nad italskou provincií
Celá záležitost se v Itálii stala předmětem diskuse poté, co koncem ledna starostové 113 z celkového počtu 116 německojazyčných obcí Jižního Tyrolska/Horní Adiže zaslali petici rakouskému parlamentu. V ní vyzývají Rakousko, aby v rámci připravované reformy ústavy zařadilo do její nové preambule klauzuli o převzetí "ochranné funkce" Rakouska nad jihotyrolskou
menšinou. Předseda rakouského parlamentu, lidovec Andreas Khol, se k tomu vyjádřil příznivě a naznačil, že souhlasí i ostatní rakouské strany, "protože tady jde o národní věc".
První italská reakce na petici starostů byla odmítavá. Vláda označila krok za "vážný a nebezpečný", ministr vnitra Giuseppe Pisanu oznámil, že dá prověřit, jestli taková petice není porušením ústavy a zákonů.
Šéf opozice, bývalý předseda Evropské komise Romano Prodi, reagoval umírněněji, petici však označil za "nesmyslnou". "Představa, že ústava nějaké země může obsahovat klauzule, které by měly přímou působnost na život jiného národa, nemá právnicky ani politicky žádný smysl," řekl. "Reálnější by bylo diskutovat o hodnotě vlastní identity a významu příslušnosti, kterou někdo chce oprávněně obhajovat," dodal.
