reklama
 
 

Island začne jednat o členství v EU, Londýn není proti

16. 6. 2010 13:00
Ostrov však nesmí zapomenout na své finanční závazky, varuje britská vláda.

Reykjavík - Island je zase o něco blíže svému vstupu do EU. Hlavy států a předsedové vlád členských zemí ve čtvrtek s vysokou pravděpodobností v Bruselu odsouhlasí, že vyjednávání o vstupu Islandu může začít.

Pozornost se zároveň obrací k Velké Británii, která původně chtěla cestu ostrova do unie blokovat. 

Britský ministr zahraničí William Hague však oznámil, že jeho země není proti zahájení rozhovorů. Zdůraznil ovšem, že Island si musí být vědom, jaké má finanční a právní závazky.

Připomněl tak spor, který se mezi oběma zeměmi rozhořel počátkem roku kvůli krachu islandské banky Icesave.

Tato filiálka islandské Landsbanki totiž nabízela více než šestiprocentní zúročení vkladů, čímž nalákala mnoho spořitelů. Jejím krachem v roce 2008 utrpěli zejména klienti z Velké Británie a Nizozemska. Vlády těchto dvou zemí sice své poškozené obyvatele vyplatily, náhradu ale začaly požadovat právě po Islandu.

 

Ten tak má závazky ve výši 3,8 miliardy eur (přes 97 milard korun). Loni Islanďané v referendu splacení dluhů Británii a Nizozemsku odmítli.

Island požádal o přijetí do Evrospké unie v létě roku 2009. V únoru následujícího roku doporučila přijetí Islandu Evropská komise. Islanďané původně členství v EU odmítali, ekonomická krize je však donutila změnit názor.

Eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung oznámil, že vyjednávání o vstupu Islandu do EU bude trvat odhadem 14 měsíců. Potíže se očekávají v oblasti rybolovu. Např. lov velryb, který je na Islandu povolený, Evropská unie zakazuje. 

Srbsko také o krok blíž

Vedle Islandu míří do unie také Srbsko. Bělehrad podepsal s Bruselem stabilizační a asociační dohodu, která je předstupněm ke statutu kandidátské země, již v dubnu 2008.

 

Po více než dvou letech se v pondělí ministři zahraničí 27 členských států EU dohodli na ratifikaci těchto dohod.

Podmínka Bruselu, že nejdříve musí stanout před soudem v Haagu dva Srbové podezřelí z válečných zločinů v Bosně, byla zatím splněna pouze napůl.

Radovan Karadžić, bývalý vůdce bosenských Srbů z let 1992-1995, byl zatčen v roce 2008 v Bělehradě. Velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić, který je pravděpodobně odpovědný za masakr více než osmi tisíc muslimů ve Srebrenici, však stále uniká. 

autor: Monika Horáková | 16. 6. 2010 13:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama