Dublin, Atény - Ačkoliv to vlády Irska a Řecka popírají, tamní centrální banky se tajně připravují na možnost, že jejich země budou nuceny opustit eurozónu a vrátit se k libře a drachmě.
Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) vedení obou finančních ústavů zvažuje, co konkrétně podnikne v případě státního bankrotu.
Irům, a především Řekům se totiž zatím nedaří výrazně snižovat zadlužení a otázkou zůstává, jak dlouho ještě bude Evropská unie ochotna oběma zemím poskytovat mnohamiliardové půjčky.
Ty samy o sobě pouze oddalují řecký a irský bankrot, vlastní dluh ale neřeší. Zadlužení Řecka bude na konci roku činit podle odhadů 158 procent hrubého domácího produktu, irské se vyšplhlá na úroveň 109 procent HDP.
Řecko i Irsko by v případě odchodu z eurozóny musely vytáhnout z depozitářů stroje, na kterých kdysi tiskly svou měnu nebo tisk liber a drachem svěřit soukromým firmám, případně i zahraničním, což by se jim notně prodražilo.
"Zvažujeme všechny možné scénáře, které ještě před pouhými dvěma měsíci byly nemyslitelné," řekl listu zdroj, dobře obeznámený se současnou situací irských bank.
Devalvace o padesát procent
Odchod z eurozóny by pro obě země ovšem představoval katastrofu.
Co se týče Řecka, odhadují finanční experti, že drachma by po svém opětovném zavedením musela okamžitě devalvovat o nejméně padesát procent.
Znamenalo by to nejenom znehodnocení úspor, které v řeckých bankách mají občané, ale také i krach samotných finančních ústavů, jež by nebyly schopny přežít bez státní pomoci. Vláda, která další peníze k dispozici nemá, by jim však pomoci nemohla.
Zdroje blízké vedení řecké centrální banky potvrzují, že plány na znovuzavedení drachmy existují, konečné důsledky takovéhoto kroku ale raději nechce nikdo konkretizovat.
Řecko se sice může do jisté míry spolehnout na pomoc EU, největší břemeno v procesu záchrany země ale ponese samo. Přesněji - ponesou je řadoví řečtí občané, kteří si budou muset drasticky utáhnout opasky. Reálné příjmy zaměstnanců státního sektoru se v důsledku rozpočtových škrtů propadnou až o čtvrtinu.
Britové tisknou euro
Odpovědnost za tisk eurobankovek převzala se zavedením eura jako valuty v roce 2002 Evropská centrální banka. Ta ji pak vesměs delegovala na centrální banky jednotlivých členských zemí eurozóny.
Irsko tisklo letos pětieurové bankovky doma, platidla o vyšší nominální hodnotě nechala ale "vyrábět" ve Velké Británii. Ta má jinak ke společné evropské měně velmi rezervovaný vztah a opakovaně deklaruje, že euro zavést nehodlá.
Na možnost, že by euro zkolabovalo se na druhé straně připravuje také Černá Hora, v níž se po rozpadu Jugoslávie a tedy před zavedením evropské měny platilo německou markou.
Také ale kupříkladu americká investiční banka JPMorgan, která opakovaně naléhá na investory, aby se pro případný pád eura náležitě zajistili. Banka na druhé straně v posledních týdnech rozšířila své kapitálové vklady v zemích eurozóny.
Jak ovšem zdůrazňují zdroje WSJ, všechny přípravy podniknuté některými zeměmi používajícími euro jsou ryze preventivní. Pád eura totiž představuje pro všechny ten nejhorší z myslitelných scénářů překonání současné krize.
