"Nejlepším způsobem, jak pomoci takovým případům, je vyhnout se jejich politizaci," řekl na tiskové konferenci mluvčí íránské diplomacie Saíd Chatíbzádeh. "Doporučuji britské vládě, aby tento případ nechala projít soudním procesem," dodal.
Britský ministr zahraničí Dominic Raab v neděli označil druhý proces se Zaghariovou-Ratcliffeovou za nepřijatelný s tím, že by dvaačtyřicetileté ženě měl být umožněn návrat za rodinou do Británie.
Projektová manažerka nadace Thomson Reuters Zaghariová-Ratcliffeová, která má vedle britského také íránské občanství, byla zatčena na teheránském letišti v dubnu 2016, když do Íránu s dcerou přiletěla za příbuznými. Odsouzena byla za spiknutí proti íránské vládě. Ona i její rodina obvinění odmítají.
Většinu pětiletého trestu si Zaghariová-Ratcliffeová odpykala v nechvalně známé věznici Evín. Propuštěna do domácího vězení byla loni v březnu, když Írán zachvátila epidemie koronaviru. Tento měsíc jí byl po dokončení trestu odebrán sledovací nákotník. Vzápětí však byla opět předvolána k soudu. Podle svého právníka je stíhaná za protisystémovou propagandu a za to, že se v roce 2009 zúčastnila demonstrace před íránským velvyslanectvím v Londýně.
Za návrat britské občanky do Británie se zasazuje i britský premiér Boris Johnson. Minulou středu o této kauze a také o případech dalších osob s britským a íránským občanstvím zadržovaných v Íránu telefonicky jednal s íránským prezidentem Hasanem Rúháním.
Podle íránských médií Rúhání vyzval Johnsona, aby Británie splatila Íránu historický dluh ve výši 400 milionů liber (12,3 miliardy Kč). Írán tvrdí, že Británii v době vlády šáha Rezy Pahlavího zaplatil za tanky Chieftain miliony liber, avšak tanky dodány nebyly.
Video: Klíčová dohoda na Blízkém východě?
