Rada bezpečnosti OSN včera jednohlasně vyzvala Teherán, aby ukončil obohacování uranu.
Jde o třetí verzi návrhu, který před časem předložila Francie spolu s Velkou Británií, a do které byly zapracovány ústupky vyhovující jak Moskvě, tak Pekingu.
Řešením kompromis
Představitelé Číny i Ruska se obávali, že vtažení Rady bezpečnosti OSN do celého problémy nekompromisně povede k sankcím, a přikláněli se spíše na stranu Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která by měla celou záležitost vyřešit.
Britský velvyslanec Emyr Jones Parry o přijatém prohlášení řekl, že "podstata textu je stejná jako v předchozích návrzích. Podporujeme plně práci Mezinárodní agentury pro atomovou energii, vyjadřujeme znepokojení Rady bezpečnosti nad íránským jaderným programem a říkáme, že Írán musí postupovat v souladu s doporučeními Rady guvernérů MAAE".
Podle Jonese Parryho prohlášení rovněž požaduje vypracování zprávy o íránském jaderném programu, a to do 30 dnů, kterou pak RB OSN posoudí.
V předloženém textu tak chybí kontroverzní formulace o Íránu jako "hrozbě mezinárodnímu míru a bezpečnosti", což je jasný ústupek Moskvě a Pekingu.
Bolton optimista, Írán se nevzdává
Zatímco americký velvyslanec u OSN John Bolton vidí celou stávající situaci optimisticky a ihned po včerejším hlasování prohlásil, že svět "vyslal do Íránu jasnou zprávu, že jejich snaha popřít jaderný program není dostatečná," což je krokem vpřed, íránský velvyslanec Javán Zaríf jeho optimismus nesdílí.
"Hrozba na Írán nefunguje. Írán je na tlak alergický."
"Írán se rozhodl pro mírový jaderný program, na který má nárok!" dodal.
Jednání se stěhuje do Berlína
Další projednávání íránské otázky se dostane zpět na jednací stůl již během dnešní návštěvy americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové v Berlíně.
Ministryně Riceová spolu s ministry zahraničí Německa, Francie, Velké Británie, Číny a Ruska bude projednávat plán, jenž by mělo mezinárodní společenství následovat v případě, že Teherán požadované kroky k mírovému řešení krize neučiní.
Írán oznámil obnovení procesu obohacování uranu začátkem letošního roku, a to navzdory nesouhlasu mezinárodní veřejnosti. Teherán prohlásil, že bude v jaderném programu pokračovat, protože na to má podle mezinárodních dohod právo, a ujistil, že program má výlučně civilní účel.
Odmítl však mezinárodní kontroly svých jaderných zařízení, a proto MAAE předala jeho záležitost Radě bezpečnosti OSN.
Spojené státy požadují zavedení sankcí a nevylučují ani vojenský úder, zatímco Rusko a Čína jsou pro diplomatické řešení bez uvalení sankcí.