Irbíl - V Iráku se v sobotu konaly prezidentské a parlamentní volby, ale pouze v jeho severní části.
O 111 poslancích svého zákonodárného sboru a svém prezidentovi rozhodlo zhruba dva a půl milionu voličů v autonomním iráckém Kurdistánu.
Území iráckých Kurdů je nadále součástí Iráku, ale centrální vláda v Bagdádu zde má omezené pravomoci. Kurdové mají i vlastní policii a ozbrojené síly.
Úspěch nové strany
Dnešní oznámení výsledků přineslo překvapení. Dvě nejsilnější strany, které dlouhodobě dominují místní politické scéně a kandidovaly společně - Kurdská demokratická strana a Vlastenecký svaz Kurdistánu - sice vyhrály, ale s nečekaně malým počtem hlasů.
Dostali 57 procent hlasů. Nedávno vzniklé opoziční seskupení Změna překvapivě obdrželo 24 procent hlasů. Změna upozorňuje na korupci, vysokou nezaměstnanost a potlačování svobodných médií.
„Naším cílem je vyčistit systém a zpět ho přiblížit k lidem. Velké strany nikoho nenechají nahlédnout do rozpočtu. Bůh ví, kam všechny peníze jdou," řekl agentuře Reuters jeden z vůdců Změny Safín Malakará.
Prezidentem se opět stal předák Kurdské demokratické strany Masúd Barzání. Hlasovalo pro něj 69 procent voličů.
Iráčtí Kurdové vedou už několik let spor s centrální iráckou vládou v Bagdádu o rozdělení zisků z prodeje ropy. Chtějí, aby k jejich autonomii patřilo i město Kirkúk a okolí. Tedy region, kde se nachází mimořádně bohaté ropné naleziště.
Kurdský Jeruzalém
Argumentují tím, že Kirkúk byl tradičně kurdským územím. Někteří ho nazývají „kurdským Jeruzalémem."
Bývalý irácký diktátor Saddám Husajn ale v době své vlády odsud násilně vystěhovával Kurdy a oblast cíleně obydloval arabskými přistěhovalci.
Výsledkem je dnešní spor, který ohrožuje stabilitu Iráku.
„Je to velmi výbušný a nebezpečný problém, který naší vládě dělá velké starosti. Ale pevně věřím, že se nám vše podaří vyřešit dohodou a mírovou cestou," prohlásil ve čtvrtek ve Washingtonu po setkání s americkým prezidentem Barackem Obamou irácký premiér Núrí Malikí.
Vláda v Bagdádu navíc neuznává kontrakty na těžbu ropy, které se zahraničními společnostmi uzavírá vedení iráckých Kurdů.
Nezávislost? Zatím ne
Irácký Kurdistán získal autonomii už v roce 1991. Poté, co skončila válka v Kuvajtu a irácká armáda na rozkaz Saddáma Husajna začala potlačovat povstání Kurdů proti režimu.
USA a další západní země tehdy donutily Saddáma, aby se z Kurdistánu stáhl a zakázaly nad oblastí přelety iráckých letadel.
Ačkoliv většina iráckých Kurdů dlouho hovoří o tom, že by si přála úplnou nezávislost, kvůli obavám z vypuknutí války a také kvůli odmítavému stanovisku USA a Evropy se zatím představitelé Kurdistánu samostatný stát vyhlásit nechystají.
Ostře proti jsou také sousední státy Turecko a Írán, které mají problémy s početnou kurdskou menšinu a obávají se šíření kurdského separatismu.
