Jakarta - Indonéští voliči dnes vybírali budoucí hlavu státu a podle předběžných průzkumů z volebních místností vše nasvědčuje tomu, že se jí stane stávající prezident Susilo Bambang Yudhoyono.
Podle těchto průzkumů získal 61 procent hlasů, čímž se vyhne druhému kolu voleb. Populární státník Yudhoyono byl jasným favoritem od počátku. Jeho Demokratická strana zvítězila i v dubnových parlamentních volbách.
Yudhoyono k obhájení postu potřebuje více než 50 procent hlasů a 20 procent hlasů ve všech 33 provinciích.
Ve volbách kandidovala i dosavadní viceprezident Jusuf Kalla, který neoficálně získal 12,5 procent hlasů, a bývalá prezidentka Megawati Sukarnoputri, pro kterou mělo hlasovat 27,5 procent voličů.
Volby na bezmála 17 000 ostrovech této muslimské země proběhly v relativním klidu. Objevily se však zprávy, že někteří lidé hlasovali dvakrát a mezi voliči měli dokonce figurovat i mrtví lidé a děti. K volebním urnám mohlo dojít až 170 milionů lidí.
Jedná se o teprve druhé svobodné volby od roku 1998, kdy padl autoritářský režim prezidenta Suharta, který si třicet let uzurpoval veškerou moc v zemi.
První volební místnosti se otevřely v Papui, nejvýchodnější části tohoto souostroví. Kvůli místním separatistům zde na průběh voleb dohlížel zvýšený počet vojáků. Zatím nejsou hlášeny žádné problémy.
| Analýza voleb: Indonésie recykluje politické elity a kazí si renomé |
Výsledky hlasování budou známy až za dva týdny, ale podle očekávání na dosavadních předběžných výsledcích se toho mnoho nezmění.
Malý zázrak
Třicetileté plundrování země autoritářským Suhartem a jeho poskoky zemi dovedlo na pokraj ekonomického, finančního a sociálního kolapsu.
Indonésie pod vedením Yudhoyona doslova kvetla. Ze jedinou dekádu se mu podařilo zajistit politickou a sociální stabilitu a hospodářské výsledky se rok od roku zlepšovaly. Za své demokratizační úsilí země sklízí všeobecné uznání nejen v západním tisku, ale i od mezinárodních lidsko-právních organizací.
Přesto má Indonésie před sebou ještě velký kus cesty. Korupce je stále všudypřítomná, infrastruktura vyžaduje zevrubnou rekonstrukci a miliardové investice a miliony Indonésanů žije v chudobě. Odhaduje se, že přes šest milionů z nich žije trvale v zahraničí, kam odjelo za prací.
