Do Řecka se od pátku snaží proniknout tisíce lidí po oznámení Ankary, že už nebude bránit uprchlíkům v cestě do EU. Turecko tak fakticky přestalo plnit dohodu z roku 2016, kdy za příslib finanční pomoci s řešením situace milionů uprchlíků na svém území slíbilo přispět k zastavení migrační vlny do unijních zemí. Řecko nyní v reakci vyslalo na hranici policisty i vojáky a snaží se zastavit migranty i za pomoci slzného plynu.
"Podpoříme všechny jejich (řecké) snahy o vlastní ochranu, ilegální přechody (hranic) nebudou tolerovány," řekl před začátkem ministerského jednání Božinović. Podobně se vyjadřovali také zástupci dalších vlád včetně ministrů visegrádských zemí.
Ministr vnitra Jan Hamáček řekl, že EU musí udržet svou vnější hranici uzavřenou, aby zabránila opakování migrační vlny z roku 2015, kdy se takzvanou balkánskou cestou dostalo na území EU přes 800 tisíc lidí.
Na případnou řeckou žádost o převzetí části migrantů, k němuž vyzývají někteří evropští politici, podle českého ministra Praha zareaguje odmítavě. "Stále platí pozice české vlády, že nebudeme měnit usnesení, které neumožňuje relokaci (migrantů)," řekl Hamáček.
Česko podle něj vyšle do Řecka humanitární pomoc a nabídlo také okamžitou finanční pomoc jeden milion eur (25,5 milionu korun). Může také poskytnout dalších 20 policistů do Evropské pohraniční služby Frontex k 18, kteří tam už nyní působí.
Podle návrhu závěrů středeční schůzky dají unijní země najevo podporu Aténám a zavážou se k přijetí "všech nutných opatření", která zajistí bezpečnost řecké hranice. Vyzvou také Turecko, aby se vrátilo k dodržování migrační dohody.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v Turecku po jednání s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem slíbil Ankaře dalších 170 milionů eur na pomoc s uprchlíky a vyzval ji, aby nepodněcovala vlnu migrantů mířící k hranici. Erdogan otevření hranic zdůvodňuje tím, že i ostatní země, včetně EU, musí nést část starostí o uprchlíky, kterých Turecko jen ze Sýrie kvůli tamní válce přijalo na 3,7 milionu.
