Praha/Berlín - Jednoznačným vítězem německých voleb je liberální strana FDP. Získala rekordní počet hlasů, bezmála 15 procent, a kancléřka Angela Merkelová (CDU/CSU) ji uznala za koaliční stranu ještě během volebního večera. Pravicové strany mají v německém Bundestagu většinu 21 hlasů.
"Koaliční smlouva bude hotova nejpozději do měsíce," oznámil generální sekretář CDU Ronald Pofalla. FDP žádá v rámci boje s krizí snížit daně, Pofalla přislíbil, že se daně skutečně sníží, bez ohledu na vysoký deficit státního rozpočtu.
Základní sazba daně z příjmu klesne o dvě procenta. Tím ušetří především střední třída ročně 15 miliard eur.
Proč všichni pláčou
Volby ukončily velkou koalici i jedenáctileté období sociálnědemokratické SPD u vlády. "Toho podstatného jsme dosáhli," glosovala výsledek Angela Merkelová s tím, že pravicová vláda může konečně provést nezbytné reformy sociálního státu. Volby však znamenají mnohem větší převrat, který sledují s rozpaky prakticky všichni politici, včetně těch napravo.
"Některé oči také pláčou," připustil Peter Ramsauer, volební lídr CSU, jedné ze tří stran sestavujících po volbách v Německu vládu.
Pláč bavorské zemské strany CSU je na místě, protože zisk 41 procent hlasů je druhý nejhorší od vzniku Spolkové republiky. Před deseti lety to bylo o dvacet procent lepší.
Sesterská strana CDU, která pokrývá zbytek republiky, zažila totéž, protože jen jednou v historii získala méně než letošních 34 procent.
"Volby ukázaly, že CDU zůstala všelidovou stranou," opakovala kancléřka Angela Merkelová v debatách volební noci příliš často.
Velké strany dohromady zaznamenaly nejhorší výsledek od války, pouhých 57 procent, historicky nejlepší byly tudíž tři menší strany. Přes deset procent se dostali Zelení i Levicová strana (Die Linke), složená z bývalých východoněmeckých komunistů a odpadlíků od sociální demokracie.
Jürgen Trittin za Zelené a Oskar Lafontaine za Die Linke ovšem také nějaké plačící oči připustili. "Takový volební výsledek jsem si nepřál," připustil v debatě volebních lídrů v televizi ARD Lafontaine a Trittin souhlasil úslovím "Lust mit Frust" (aneb radost s frustrací).
Jistota pro Steinmeiera
Ambivalentních pocitů byl ušetřen Frank-Walter Steinmeier, lídr sociálnědemokratické SPD. Porážka levice nebyla děsivá, protože pravicové strany získaly jen o 2,8 procenta navíc, samotná SPD však zažila katastrofu. Součet 23 procenta hlasů byl o pět procent horší, než kdy sociální demokraté od války dosáhli. Deset milionů voličů byla přesně polovina výsledku z roku 1998.
"Byl to hořký den," opakoval Steinmeier, přesto působil mezi politiky nejvyrovnanějším dojmem. Připustil i to, že SPD platí za svůj boj s nezaměstnaností. Plán Hartz-IV snížil v letech 2004-2007 nezaměstnanost z pěti na tři miliony lidí, mimo jiné tím, že zkomplikoval dostupnost sociálních podpor. Podle aktuálního průzkumu Dimap ovšem 67 procent občanů považuje Hartz-IV za zradu sociálnědemokratického programu. "SPD doplatila na své vnitřní rozpory," potvrdil verdikt výzkumníků také Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Proti minulým volbám ztratila SPD šest milionu voličů. Rozešli se v zásadě rovnoměrně do ostatních stran, ale dva miliony z nich vůbec volit nešly. To byl hlavní důvod, proč byla historicky nejnižší volební účast 72 procent.
Záruka zn. Westerwelle
Slzy štěstí byly k vidění pouze ve volebním štábu FDP. "Přinášíme spravedlivé daně, lepší školství a právní záruky občanům," opakoval předseda Guido Westerwelle volební program své strany.
FDP triumfovala, i když slibu nižších daní po volbách věřily jen čtyři procenta nevyléčitelných optimistů mezi Němci, naopak dvě třetiny předpokládají, že budou vyšší.
Němci podobně jako Češi letos připustili pětiprocentní schodek státního rozpočtu a napřesrok to bude spíše horší. Westerwelle jako klíčový hráč jednání o daních a rozpočtu může být pro voliče zárukou, že se hluboký deficit nebude likvidovat zvyšováním daní. CDU není v tomto ohledu zcela důvěryhodná, protože před třemi lety připustila zvýšení DPH o tři procenta.
Merkelová a Westerwelle ještě nezačali o programu jednat, shodnou se však, že schodek vygumuje ekonomika svým očekávaným růstem.
Budoucí opoziční lídři Steinmeier a Trittin předem takové vyhlídky zpochybnili s tím, že spoléhat na rychlý ekonomický růst je příliš riskantní.
Westerwelle na jejich výtky v televizní debatě reagoval s tím, že z opozičních lavic nemohou obratu zabránit. „Lidé rozhodli, že se má vládní politika změnit," prohlásil s tím, že je připraven svůj reformní program prosadit.
