Hongkong - Když po 156 letech britské koloniální správy převzala 1. července 1997 vládu nad Hongkongem Čínská lidová republika, místní obyvatelé obavy z dalšího vývoje neskrývali.
Lidé zvyklí na vysokou životní úroveň, kterou skýtala liberální ekonomika a pověst světového centra bankovnictví, se komunistické Číny obávali. A to přesto, že tamní lídři se zavázali 50 let do vnitřních záležitostí autonomního území nezasahovat.
Čínští politici dnes oslavili deset let pod nadvládou Číny.
Město opustilo půl milionu lidí
Jako první přišla vlna migrací. Již v roce 1987 uteklo z Hongkongu asi 30 tisíc lidí a po krvavém zásahu Číňanů na Náměstí nebeského klidu se počet žadatelů o emigraci více než zdvojnásobil.
Celkem opustilo Hongkong asi půl milionu lidí, kteří vytvořili velké přistěhovalecké komunity v Kanadě, Británii a v Austrálii.
Historie Hongkongu
- Velká Británie získala Hongkong v roce 1842.
- Ostrov Kowlon a okolní území byla britskému království pronajata na 99 let 1. července 1898.
- Po uplynutí této doby se Hong Kong stal zvláštní administrativní zónou Čínské lidové republiky s autonomií.
- Peking kontroluje pouze mezinárodní politiku a ozbrojené síly.
Mnozí se vrátili, jakmile se jim podařilo v cizí zemi získat nový pas. Ten měl být pouze cestou ven z komunistické společnosti.
Ekonomika roste
Obavy veřejnosti se naštěstí nenaplnily. Po deseti letech Vonný přístav, jak zní název města v překladu, kvete více než kdy dřív. I ekonomické a politické svobody zůstaly zachovány.
Peking dodržel slibované politické uspořádání "jedné země, dvou systémů". Poslední tři roky ekonomika roste tempem přes pět procent ročně a letošní odhad nezaměstnanosti je na osmiletém minimu.
Nadále se konají demonstrace u příležitosti masakru na Náměstí nebeského klidu, tisk informuje o potlačování nepokojů v kontinentální Číně.
Přesto zřejmě budou za demokratický Hongkong u příležitosti desátého výročí převzetí bývalé britské kolonie Čínou demonstrovat v ulicích desítky, ne-li stovky tisíc lidí.
Demokracie v mezích
Na úplnou demokratizaci totiž obyvatelé Hongkongu stále čekají.
Podle Číny zatím není Hongkong "zralý" pro všeobecné hlasovací právo, tedy právo voličů volit přímo svého vůdce a celý parlament.
Když to před třemi lety prohlásil čínský parlament, vyšlo do ulic půl milionu rozezlených obyvatel Hongkongu.
O rok dříve také půlmilion protestoval proti návrhu bezpečnostního zákona, který měl mimo jiné omezit svobodu slova a projevu. Vláda nakonec od prosazování změn ustoupila.
Prodemokratičtí obyvatelé ostrova přesto chtějí, aby vláda stanovila datum pro všeobecné volební právo, které podle jejich interpretace vyplývá ze základního zákona Hongkongu.
