Paříž - Souboj o Elysejský palác se po prvním kole francouzských prezidentských voleb, které se koná tuto neděli, téměř s jistotou smrskne na dvojici Sarkozy-Hollande.
Stávající prezident i kandidát opozičních socialistů mají v průzkumech takovou podporu voličů, že by se musel stát zázrak, aby do druhého kola, naplánovaného na 6. května, proklouzl namísto nich někdo jiný.
Sarkozy i Hollande mají shodně podporu přibližně 27 až 28 procent dotazovaných, šéfka nacionalistické Národní fronty Marine Le Penová i kandidát Levicové fronty Jean-Luc Mélenchon získají v prvním kole 14 až 16 procent hlasů, zatímco centrista Francois Bayrou okolo deseti.
Je zřejmé, že ve druhém kole voleb bude pro Hollandeho hlasovat drtivá většina Mélenchonových voličů, zatímco pro Sarkozyho část stoupenců Národní fronty a také malý zlomek centristů.
I z toho důvodu průzkumy říkají, že Hollande volby vyhraje vcelku jasně v poměru 54 ku 46 procentům hlasů.
Před nedělním "startovním výstřelem" prezidentských voleb vám přinášíme vizitky těch, kteří do souboje o křeslo hlavy státu zasáhnou nejvýrazněji.
François Bayrou (60) - překvapivý objev prezidentských voleb v roce 2007 s 18,5 procenta hlasů a šéf Svazu pro francouzskou demokracii (UDF). Jako jeden z prvních hovořil ve Francii o rizicích spojených s explozí státního dluhu, nyní hájí proti "offshoringu a deindustrializaci" vše francouzské. Po průlomu v průzkumech veřejného mínění na počátku ledna má tento centrista nyní kolem 10,5 procenta hlasů.
François Hollande (57) - favorit voleb s podporou kolem 27 procent. V posledních týdnech čelil vzestupu radikální levice. Vybrán v loňských, vůbec prvních primárkách Socialistické strany (PS). Schopný řečník, ale chybí mu charisma.
Brání se nařčením z příliš levicové doktríny. V rámci šedesátibodového programu chce zdanit bohaté a podpořit drobné podniky.
Koncem 70. let se seznámil se Ségolene Royalovou, se kterou má čtyři děti. Rozešli se v červnu 2007, měsíc po neúspěchu Royalové v prezidentských volbách. Od téhož roku žije Hollande s novinářkou Valérií Trierweilerovou.
Eva Jolyová (68) - bývalá francouzsko-norská protikorupční soudkyně je kandidátkou strany Evropa-Ekologie. Má podporu nanejvýš čtyř procent voličů.
Marine Le Penová (43) - radikálka ve volbách kandiduje poprvé, nyní má podporu kolem 16 procent. Právnička a europoslankyně převzala krajně pravicovou Národní frontu (FN) předloni po svém otci Jean-Marie Le Penovi, který to roku 2002 dotáhl do 2. kola prezidentských voleb.
Na rozdíl od otce nezlehčuje holocaust a tváří se jako normální politička. Ostré postoje k přistěhovalcům a EU jí ale zůstaly. Nechce úplně zrušit euro, požaduje jen návrat franku. Krizi hodlá řešit reindustrializací země, cly či znárodněním bank. Otázky nacismu a židovství zcela vypustila.
Jean-Luc Mélenchon (60) - charismatický politik se zničehonic vyšvihl na čtvrté místo průzkumů se 14 procenty hlasů. Kandidát aliance komunistů a levicové strany (PG), které spolupředsedá. Je europoslancem.
Plamenný, leč kultivovaný řečník zaujal trockisty, odboráře, zelené i úředníky svými odsudky kapitalismu a voláním po revoluci. Roku 2005 bojoval proti euroústavě, kterou pak Francouzi v referendu odmítli. Slibuje zdvojnásobit minimální plat a naopak zavést horní limit na mzdu 30 tisíc eur měsíčně.
Nicolas Sarkozy (57) - současný prezident převážně v předvolebních průzkumech ztrácel. Vědom si kritiky, že je až příliš hyperaktivní, slíbil, že se zklidní.
Na voliče zabírá jeho tvrdá protiimigrační rétorika a ochranářský postoj, podle kterého by evropské země měly zavést zákon zavazující vlády k tomu, aby nakupovaly zboží vyrobené v Evropě.
Slibuje vyrovnaný rozpočet od roku 2016, vyšší daně pro velké firmy, snížení odvodů na zaměstnance, tento výpadek chce ale nahradit zvýšením DPH.
Před pěti lety sliboval, že zemi vyléčí z ekonomických a sociálních neduhů. Za jeho vlády se ale dluh Francie zvýšil o 630 miliard eur. Nastartoval desítky reforem, ale většinou je nedotáhl do konce.
Je potřetí ženatý, se současnou manželkou Carlou Bruniovou se mu vloni v říjnu narodila dcera Giulia.
