Paříž - Vítězství extrémní pravice ve francouzských volbách do Evropského parlamentu jen potvrdilo pokračující politický pád rekordně neoblíbeného prezidenta Françoise Hollanda.
Prezident je "více než kdy jindy oslabený, a to jak v Evropě, tak ve svém vlastním táboře", poznamenává agentura AFP.
Socialistický šéf Elysejského paláce před večerním setkáním lídrů EU svolal krizové jednání v Elysejském paláci, aby se pokusil vyvodit závěry z nové volební porážky. Ta následovala jen dva měsíce po prvním debaklu socialistů v obecních volbách.
Hollande se se svými hlavními ministry bude snažit omezit škody a přesvědčit Francouze, že je třeba pokračovat v nastoupené politické cestě, kterou ale většina jeho spoluobčanů podle průzkumů a volebních výsledků odmítá.
Už v neděli večer Elysejský palác oznámil, že si z "této vážné události", tedy výsledků eurovoleb, vezme poučení. Zatímco pondělní tisk psal o zemětřesení, šoku a hromobití, někteří autoři úvodníků a politici upozorňují na to, že odpovědnost padá na prezidenta.
Je to vážné. Hrozí vzpoura ve vlastním táboře
Podle deníku Le Figaro pokračuje Hollande v "sestupu do pekel", list Libération hovoří o "trestajícím hlasování" proti Evropě, proti vládní socialistické straně, ale i proti Hollandově politice i osobě. Podle těchto levicových novin je navíc tragédií, že si Hollande již vystřílel munici v podobě vládních změn, které nastaly po porážce v obecních volbách.
Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění je jen 11 procent Francouzů toho názoru, že by François Hollande byl dobrým kandidátem na prezidenta v příštích volbách v roce 2017, což mu nedává prakticky žádné vyhlídky na znovuzvolení.
Hollandovi navíc hrozí, že proti němu vypukne po rekordně nízkém počtu získaných hlasů pro socialisty (14 procent) otevřená vzpoura.
"Lidé nás odmítají kvůli politice, kterou provádíme. A po volební stránce jsme na ústupu," prohlásil například socialistický poslanec Christian Paul, jenž spolu s dalšími 40 kolegy odmítl vyslovit důvěru vládě nového premiéra Manuela Vallse.
"Odpovědností prezidenta republiky je nyní změnit politiku," dodal Paul s tím, že by měl jít "efektivnější a spravedlivou" cestou.
Premiér nic měnit nehodlá
Manuel Valls ale naopak prohlásil, že by se měnit nemělo nic, a vyžádal si další čas. Vyloučil také své případné odstoupení nebo rozpuštění parlamentu, jak požaduje radikálně pravicová Národní fronta. Valls se znovu vyslovil pro nové daňové škrty a varoval před destabilizací země v době morální krize, kterou by předčasné volby podle jeho názoru vyvolaly.
Za "národní krizi", ne-li přímo prakticky prezidentskou krizi, označil nynější situaci bývalý francouzský premiér Jean-Pierre Raffarin, jehož strana, konzervativní Svaz pro lidové hnutí (UMP), skončila ve volbách druhá. I pro UMP tak volební výsledek představuje fakticky porážku.
Podle bývalého pravicového premiéra Françoise Fillona je UMP zasažena ve své důvěryhodnosti a cti. Fillon vzešel před časem jako poražený z "bratrovražedného" boje o vedení UMP.
