Bejrút - Hizballáh je připravený na otevřenou válku s Izraelem. Na pohřbu Imáda Mugníji, vysoce postaveného velitele šíítské radikální organizace, to řekl vůdce hnutí Hassan Nasralláh
"Sionisté, jestli chcete tento typ otevřené války, ať celý svět slyší: Ať nastane otevřená válka," pronesl před desetitisíci lidí, kteří přišli doprovodit na poslední cestu světoznámého teroristu.
O život přišel v úterý poté, co pod jeho autem v syrském Damašku vybuchla nastražená bomba.
Izrael - kterého z vraždy jednoho z nejhledanějších zločinců světa Hizballáh obvinil - posílil přítomnost vojáků na hranicích se svým severním sousedem.
Zvláštní bezpečnostní režim má platit také na izraelských ambasádách po celém světě.
Židovský stát podíl na zabití Mugníji odmítá. Přestože od 80. let figuroval 45letý Libanonec na seznamu lidí, jež chtěly izraelské tajné služby zajmout, nebo zabít.
V hledáčku ho měly také USA. Předtím, než se nepřítelem číslo jedna stal Usáma bin Ládin, platil plánovač tajných operací Hizballáhu dokonce za nejhledanější cíl. Washington vypsal na jeho hlavu odměnu 25 miliónů dolarů.
Stovky mrtvých
Hizballáh po vraždě sám přiznal, že smrt muže číslo dvě je pro šíítskou organizaci velkou ztrátou. Pro tisíce stoupenců byl legendou. Izraeli slíbili předáci radikálů odvetu.
Na pohřeb přijel íránský šéf diplomacie Manučehr Mottakí. Právě Teherán a Sýrie jsou největšími spojenci Hizballáhu.
Západ Mugníjovi připisuje režii nejúspěšnějcích teorristických akcí Hizballáhu v 80. a 90. letech minulého století. Zemřely při nich stovky lidí:
| 1. | Bombový útok v Bejrútu, při kterém zahynulo 241 příslušníků americké námořní pěchoty, 58 francouzských vojáků a 63 civilistů. |
| 2. | Únos letadla společnosti TWA o dva roky později. Ubit k smrti při něm byl potápěč amerického námořnictva Robert Stethem. |
| 3. | Únos, mučení a následné zabití šéfa expozitury CIA v Bejrútu Williama Buckleyho. |
| 4. | Bombový útok na izraelskou ambasádu v Buenos Aires, při kterém v roce 1992 zemřelo 29 lidí. Stát měl i za dalším vražděním v argentinské metropoli o dva roky později: 85 lidí zemřelo po odpálení nálože v tamním Židovském centru. |
Rozdělený Bejrút
Mugníjův pohřeb připadl na den, který je symbolem zatím největší krize v Libanonu od konce občanské války (1975-1990). Do ulic Bejrútu dnes lidé vyšli i z jiného důvodu než kvůli smrti vůdce Hizballáhu. Šlo hlavně o stoupence protisyrského hnutí 14. února.
Připomínají si tak tři roky starou vraždu někdejšího premiéra Rafíka Harírího, jehož úmrtí politický pat odstartovala.
Výsledek? Zemí otřásla série atentátů na zákonodárce a protisyrské novináře, od loňského listopadu se libanonské strany nejsou schopné dohodnout na jmenování prezidenta.
