Když byl Henrique Capriles na vrcholu své slávy, ve venezuelských obchodech jen občas docházel toaletní papír nebo mouka. I přesto tisíce lidí plnily ulice Caracasu, aby mu vyjádřily podporu, a protestovaly proti výsledkům prezidentských voleb.
Psal se rok 2013 a k moci se po smrti Huga Cháveze dostal právě Nicolás Maduro. Capriles s Madurem prohrál jen o necelá dvě procenta hlasů.
Od té doby se Madurovi nikdo nepostavil, opozice prezidentské volby pravidelně bojkotuje. Juan Guaidó chce bojkotovat i ty parlamentní, které se mají konat za tři měsíce. Podle něj není šance, že budou probíhat férově. "Společně jsme odmítli účast na tomto podvodu," nechal se slyšet.
Henrique Capriles, který před třemi lety dostal zákaz vstupovat do politiky, se ale proti němu postavil. "Nemůžeme ponechat lid bez možnosti volby," apeloval v projevu, který nahrál na sociální sítě.
Proti Guaidóovi, který má nevídanou mezinárodní podporu, tak stojí muž, jenž mu může uškodit více než samotný Maduro. Sjednocení roztříštěné venezuelské opozice byl Guaidóův velký úspěch, který může Capriles snadno zvrátit. Ve Venezuele je velmi výraznou a populární osobností.
Bojovník proti socialismu
Od nástupu Nicoláse Madura k moci několik let organizoval protivládní demonstrace a snažil se uspořádat předčasné volby. Studenti v hlavním městě pořádali před lety na jeho podporu takzvané pochody prázdných hrnců. Davy mlátící do kuchyňského nádobí už tehdy upozorňovaly na rostoucí nedostatek základního zboží a potravin. Teď je situace v tomto ohledu ještě horší.
Osmačtyřicetiletý Capriles má za sebou dlouhou a úspěšnou politickou kariéru. V 90. letech se stal nejmladším zvoleným členem parlamentu v historii země a ještě před svými třicátými narozeninami se zúčastnil nepodařeného pokusu o svržení Huga Cháveze, za což se dostal do vězení. V roce 2012 se ho neúspěšně pokusil porazit v prezidentských volbách.
Capriles na rozdíl od mnohých dalších opozičníků nikdy z Venezuely neuprchl. Místo bojkotování nedemokratického režimu se vždycky snažil získat na svou stranu voliče a vyhrát volby.
Podle informací amerického deníku Washington Post teď už několik měsíců tajně vyjednává s Madurovou vládou. Tvrdí, že bojkotovat volby znamená vzdát se možnosti něco změnit.
Propuštění političtí vězni
Stejně tak Maduro stojí o to, aby se prosincové volby konaly i s účastí opozice. V pondělí udělal překvapivý krok a nechal propustit z vězení více než stovku svých oponentů jako krok směrem k národnímu usmíření. Dokonce pozval volební pozorovatele z Evropské unie a OSN, což dřív odmítal.
Jeho kritici tvrdí, že se tím snaží získat důvěryhodnost. Maduro už několik let vládne na základě voleb, kterých se nikdo jiný neúčastní. Bojkot opozice si vysloužil nebývalou mezinárodní odezvu. Guaidó je považován za prozatímní hlavu státu a Maduro zůstává izolovaný. Zbývá mu jen málo spojenců, mezi nimi Turecko, Rusko nebo Írán.
Capriles ale vnímá osvobození oponentů režimu jako úspěch. "Nikdo si nedovedl představit, že osvobodí vězně," reagoval na Guaidóovu kritiku. "Nikdo neví, co se stane, ale jsem si jistý, že se nestane nic, když se bude vyzývat k nicnedělání nebo k pokračování současného stavu."
Video: Venezuela se v posledních letech propadla do hluboké ekonomické krize
