Foto: Jiří Kropáček

1. Táborová „ošetřovna“
Pro špitál byly vymezeny bloky 19, 20, 21 a 28. Nedostatek léků a pokusy na nejslabších vězních dělaly z ošetřovny mnohdy spíše místo těsně předcházející smrti v krematoriu.

2. Krematorium a plynová komora
Krematorium bylo v provozu od srpna 1940 do července 1943. Dle německých údajů se zde spálilo cca 340 těl denně. Součástí byla i první plynová komora v celém komplexu osvětimských táborů. Otvory ve stropě byl vhazován smrtící Cyklon B.

3. Pracovní tábor pro ruské zajatce
Mezi říjnem 1941 a březnem 1942 zde bylo umístěno asi 10 tisíc ruských válečných zajatců. Přežil jich asi jen jeden tisíc, kteří byli poté převezeni do tábora Osvětim-Birkenau. Ostatní byli postříleni či zabiti Cyklonem B.

4. Stěna smrti v bloku 11
V bloku číslo 11 byli soustřeďováni vězni, které gestapo podezřívalo z plánování vzpoury či útěku. Místo bylo známé brutálními výslechy, které končívaly rozsudkem smrti a popravou. Mezi bloky 10 a 11 se nacházela „stěna smrti“, kde byla zastřelena řada lidí.

5. Experimenty v bloku 10
Lékaři SS, kteří byli nasazeni do Auschwitzu, prosluli jako lékařští zločinci, kteří na vězních prováděli pseudo-medicínské pokusy. Se sterilizací zde experimentoval Carl Clauberg, s dvojčaty Josef Mengele, Johann Paul Kremmer zkoumal změny organismu po vyhladovění k smrti aj.

6. Ženský tábor
Nacházel se zde od března do srpna roku 1942 v blocích 1 až 10. Od mužského tábora byl oddělen vysokou zdí. Tisíce žen během doby jeho existence zemřely v komorách či následkem útrap bez jídla, těžké práce a špatných hygienických podmínek. Poté vznikl ženský tábor v táboře Osvětim-Birkenau.