Byla to série protivládních demonstrací na Ukrajině, která začala 21. listopadu 2013. Události odstartovala tehdejší vláda premiéra Mykoly Azarova, která zastavila přípravy na podpis asociační dohody Ukrajiny s Evropskou unií.
Protesty, které často násilně potlačila policie, vedly až k pádu prezidenta Viktora Janukovyče v únoru 2014.
Demonstrace proti Janukovyčovi odstartovaly krizi, která se rozšířila po celé Ukrajině. Pár dní po skončení Euromajdanu přišla navíc tzv. krymská krize, která vyvrcholila ruskou anexí Krymského poloostrova a vypuknutím války na východě Ukrajiny.
pád prezidenta
Janukovyče
v únoru 2014
Azarovova vláda zastavila
přípravy na podpis
asociační dohody s EU
21. listopadu 2013
začaly demonstrace
začíná
krymská
krize
Drtivá většina Ukrajinců si myslí, že vývoj v jejich zemi se ubírá špatným směrem. Ukazuje to rozsáhlý průzkum mezinárodní nevládní společnosti International Republican Institute (IRI).
Zdroj: International Republican Institute (IRI), 2013–2017
V květnu 2013, tedy pár měsíců před začátkem Euromajdanu, jen sedmina Ukrajinců věřila, že se situace v zemi zlepšuje. A 70 procent lidí mělo opačný názor.
Na jaře 2014, po sesazení prezidenta Janukovyče, začal mezi lidmi růst optimismus. V pozitivní vývoj Ukrajiny věřila třetina dotázaných, proti byla zhruba polovina.
Pak ale Rusko anektovalo Krym a na východě Ukrajiny vypukla válka. V únoru 2016 bylo s vývojem v zemi nespokojených 76 procent Ukrajinců.
• Korupce
• Vojenský konflikt na Donbasu
• Ekonomika - nízká produkce, nezaměstnanost
• Ekonomika - kontrola růstu cen, nezaměstnanost
• Vojenský konflikt na Donbasu
• Sociální ochrana chudých
Zdroj: International Republican Institute (IRI), 2013–2017
Když v červnu 2014 nastoupil do prezidentského úřadu Petro Porošenko, vzbudil velká očekávání. Na vrcholu popularity byl v září, kdy s jeho kroky celkově souhlasilo 55 procent Ukrajinců. Čísla ale začala klesat. Letos v červnu schvalovala Porošenkovy kroky jen pětina lidí, ukazují data institutu IRI. Na vině je vleklá politická krize, pomalé reformy, všudypřítomná korupce a také pokračující válka na východě Ukrajiny.
Zdroj: International Republican Institute (IRI), 2013–2017
Podobně je na tom důvěra ve vládu. Prvnímu kabinetu Arsenije Jaceňuka věřila v dubnu 2014 více než polovina Ukrajinců. Teď je premiérem Volodymyr Hrojsman a s kroky jeho vlády souhlasí jen sedmina lidí. Současná vláda je podle Ukrajinců slabá a poslední rok navíc váznou reformy.
Ukrajinská ekonomika se v roce 2014 dostala na pokraj kolapsu, když Rusko anektovalo Krym a začala válka na Donbasu. V prvním čtvrtletí následujícího roku se propadala o 17 procent a inflace se pohybovala nad čtyřicetiprocentní hranicí.
Hospodářství se ale postupně vzpamatovává. Země přijímá reformy v ekonomické oblasti a ohledně korupce, bankovnictví nebo soudnictví.
Protivládní protesty byly před čtyřmi lety masové a rozšířily se po celé Ukrajině. Přesto jen mírně ovlivnily jeden z nejpalčivějších problémů mnoha Ukrajinců - korupci.
V celosvětovém Indexu vnímání korupce se země posunula jen o 13 míst. Ze 144. příčky, kde byla před čtyřmi lety, na loňskou 131. pozici.
Pro více než polovinu Ukrajinců je korupce jedním z hlavních problémů v zemi. Ukazuje to loňský průzkum neziskové organizace Transparency International. Téměř polovina lidí si také myslí, že rozhodnutí vlády ovlivňují ukrajinští oligarchové.
• vznikl protikorupční úřad
• politici musí podávat majetková přiznání
• veřejné zakázky jsou zaneseny do elektronického systému ProZorro
• léky ze zahraničí už nenakupuje ukrajinské ministerstvo zdravotnictví, ale UNICEF a Rozvojový program OSN
Ukrajinští oligarchové zbohatli v 90. letech, kdy převzali kontrolu nad státními podniky. Podle největší investiční ukrajinské banky Dragon Capital vlastnilo loni deset nejbohatších ukrajinských oligarchů jmění v celkové výši 11 miliard dolarů (241 miliard korun). To je asi 13 procent hrubého domácího produktu Ukrajiny.
Přesto platí, že v posledních čtyřech letech drtivá většina z nich o část majetku přišla. Na vině je politická a ekonomická krize a také válka na východě Ukrajiny.
Zdroj fotografií: Reuters | Zdroj dat: International Republican Institute (IRI)