Haag - Ante Gotovina, bývalý generálplukovník chorvatské armády, v úterý v 9:00 předstoupil před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu.
Zodpovídá se tam ze smrti nejméně 37 Srbů, které Gotovinovi podřízení zabili v průběhu "Operace Bouře" ve druhé polovině roku 1995. Ze samozvané srbské republiky (Krajina) v Chorvatsku tehdy chorvatská armáda vyhnala 200 až 250 tisíc Srbů.
Vedle Gotoviny jsou z porušování mezinárodního humanitárního práva obviněni také generálové Ivan Čermak a Mladen Markač.
Popravy civilistů
Obvinění jsou podle stránek ICTY zodpovědní za "vypalování, ničení a rabování vesnic obydlených krajinskými Srby", "nehumánní zacházení s velkým počtem krajinských Srbů včetně střílení, bití, bodání, ohrožování a spalování" a "plánování, podněcování a napomáhání nuceného přesunu a deportací krajinských Srbů z jižních částí regionu".
"Vojáci stříleli na skupiny civilistů. Lidé byli zastřeleni, když opouštěli své domovy. Mrtvá těla byla vláčena ulicemi. Lidé byli stříleni z maximální blízkosti, popravováni a mnoho z nich se muselo dívat, jak jsou zabíjeni členové jejich rodin."
Skrýval se i v Česku
Gotovina měl etnické čistky přímo plánovat. O zabíjení a týrání civilistů údajně věděl, ale nic proti tomu neudělal.
Generál, kterého mnoho Chorvatů nepovažuje za zločince, ale národního hrdinu, se po mnoho let pod různými falešnými identitami skrýval. Podle razítek v pasu pobýval i v České republice. Zatčen byl v prosinci 2005 na Kanárských ostrovech.
Markač a Čermak se tribunálu vzdali o rok dříve. Všichni tři prohlásili, že se necítí vinni.
Dva roky po Miloševičovi
Zatčením Gotoviny podmiňovala Evropská unie odstartování přístupových rozhovorů s Chorvatskem. Chorvatská média spekulovala, že byl generál tajnými službami zrazen.
Řízením osudu začal proces s Gotovinou přesně dva roky poté, co v Haagu zemřel jeho válečný nepřítel, bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič.