Paříž - Šest týdnů po vítězství Nicolase Sarkozyho v prezidentských volbách se může francouzská pravice těšit z nového úspěchu.
V dnešním prvním kole francouzských parlamentních voleb podle očekávání jasně zvítězil pravicový vládní blok kolem Svazu pro lidové hnutí (UMP).
Podle prvních odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností ve 20:00 by mohl napříště v Národním shromážděním mít 405 až 445 poslanců, levice kolem Socialistické strany 120 až 160 poslanců. Jedno až čtyři křesla zbývají pro centristické Demokratické hnutí (MoDem). Jasno bude po druhém kole příští neděli. Národní shromáždění má 577 křesel.
Francouzi jsou se Sarkozym spokojení
Sarkozy tento týden znovu řekl, že potřebuje "jasnou většinu". Dá-li se soudit z průzkumů, bude vyslyšen. Vládní Svaz pro lidové hnutí (UMP) a jeho spojenci mají podle nich šanci získat 366 až 460 z 577 parlamentních křesel.
Kuriozity voleb: Napoleon a indián
- Charles Napoléon: potomek Napoleonova bratra Jerôma kandiduje za seriózní centristické Demokratické hnutí. Kuriózní je také svou výškou, kontrastující s pověstí o Napoleonově malé postavě.
- François Grossi: muž, který se cítí být francouzským indiánem. Žije ve vigvamu, chodí v obleku z daňčí kůže s třásněmi a s čelenkou z orlích per. Nechává se oslovovat Osamělý vlk.
- Cindy Leeová: za pseudonymem se skrývá francouzská Cicciolina. Cindy šéfuje Straně rozkoše, bojuje legalizaci nevěstinců a vyhlášení Dne lásky. Svou kampaň vedla pod heslem "Trochu hédonismu do Národního shromáždění".
Oproti stávající sněmovně si tak mohou přilepšit až o sto hlasů.
Na těchto vyhlídkách má zásluhu i sám Sarkozy. Jeho aktivní začátek považuje za spíš úspěšný plných 76 procent Francouzů, tedy mnohem víc než ta 53 procenta, díky nimž byl 6. května zvolen. Jako dobré je hodnoceno také dosavadní působení vlády a jejího předsedy Françoise Fillona.
Účast zatím velmi nízká
Účast v dnešním prvním kole francouzských parlamentních voleb je prozatím ještě nižší než tomu bylo před pěti lety, kdy k urnám přišlo vůbec nejméně lidí v poválečné historii. Do 17:00 hodin, tedy během prvních devíti hodin hlasování, přišla k urnám jen polovina voličů. Právo hlasovat má 44,5 milionu Francouzů.
"Mnoho lidí vůbec nepřišlo. Myslí si totiž, že i bez jejich hlasu dostanu Sarkozy většinu," řekl agentuře Reuters Mikhael Perez, jeden z voličů v Paříži.
Hlasovali už i někteří význační politici včetně Françoise Hollandea, prvního tajemníka opoziční Socialistické strany, které po neúspěchu v prezidentských volbách hrozí nová porážka. "Moje starost je, že voliči se budou cítit demoralizovaní, že si řeknou ´počkáme na rok 2012´," (tedy na další prezidentské volby), řekl Hollande. Potvrdil zároveň, že po stranickém sjezdu v příštím roce z funkce odejde.
Hlasování končí ve 20:00 hodin, vzápětí budou oznámeny první odhady výsledků. Ke zvolení už v prvním kole musí kandidát ve svém obvodu získat nadpoloviční většinu hlasů, jinak se rozhodne za týden v souboji těch, kdo dnes dosáhnout nejméně 12,5 procenta.
Průzkumy: socialisty čeká propad
S růžovými vyhlídkami vládní pravice kontrastují chmury v řadách prakticky všech ostatních stran, počínaje socialisty, kteří jsou druhou největší politickou silou v zemi. Neúspěch jejich kandidátky Ségolene Royalové znamenal konec jejich nadějí nejen na prezidentský stolec, ale i na vytvoření vlády. Většina průzkumů jim prorokuje snížení počtu poslanců - teď jich mají 140 a spolu se spojenci 149.
Vše naznačuje, že volby potvrdí oslabování komunistů a Zelených a slabé pozice krajně pravicové Národní fronty. Komunisté mohou přijít o samostatnou poslaneckou skupinu, Zelení mohou skončit jen s jedním poslancem, Národní fronta opět bez parlamentního zastoupení.
Bayrou čelí fiasku
Neradostné vyhlídky má před sebou centrista François Bayrou, který v prezidentských volbách skončil třetí se skoro 19 procenty hlasů. Bayrouovo nově vytvořené Demokratické hnutí (MoDem) má naději jen na jedno až šest křesel.
Vzhledem k tomu, že výsledek voleb se zdá jasný, nevzbudila volební kampaň takový zájem jako kampaň k nedávným volbám prezidentským. Pozornost se už soustřeďuje na to, co přijde po volbách, tedy po jejich druhém kole 17. června, kdy bude o složení Národního shromáždění jasno. Francie totiž volí většinovým systémem.
Mnohem více se diskutuje o tom, jak bude fungovat spolupráce mezi novým parlamentem a kabinetem. Už v létě chce Sarkozyho vláda navrhnout daňovou reformu včetně reformy zdanění přesčasových hodin, na pořadu je také zavedení přísnějšího postihu pro recidivisty a mladistvé delikventy.
