Zákon podpořilo 387 poslanců Národního shromáždění, 92 jich bylo proti. Z více než sedmi desítek poslanců, kteří se hlasování zdrželi, jich padesát bylo z vládní strany Republika v pohybu (REM). Podle AFP je to dosavadní rekord v počtu poslanců strany prezidenta Emmanuela Macrona, kteří nepodpořili vládní návrh zákona.
Podle kritiků z řad opozice i ochránců lidských práv zákon omezí základní svobody včetně svobody shromažďování. Podle vlády je ale norma namířena proti hrstce brutálních násilníků.
Na základě zákona by mohli prefekti zakázat účast na protestech těm osobám, které se podílely na násilnostech při předchozích protestech. Nemusely by za to být přitom ani odsouzené. Jejich jména by figurovala ve zvláštním registru. Nově by mělo být trestným činem také zakrývání tváře během demonstrací. Výtržníci by mohli dostat zničený majetek k úhradě.
Návrh zákona je reakcí na protesty hnutí takzvaných žlutých vest. Od poloviny listopadu loňského roku se jeho příznivci scházejí pravidelně každou sobotu, aby vyjádřili nespokojenost s vládou a reformní politikou prezidenta Emmanuela Macrona. Část žlutých vest se přitom podílela na výtržnostech, poničen byl kromě řady obchodů před časem i Vítězný oblouk v Paříži.
Tuto sobotu se sejdou lidé v reflexních vestách v ulicích francouzských měst již po třinácté. Řada z nich se ale už dnes připojila k demonstracím a protestním stávkám, k nimž vyzvala odborová centrála CGT.
Video: Lidé ve Francii nemají peníze na naftu, Macron je prezident bohatých, říká Janyška
