Paříž – Spojení levice s pravicí a větší volební účast zabránily krajně pravicové Národní frontě oslavovat po nedělním druhém kole regionálních voleb ve Francii.
Přestože strana, která staví program z části na odporu vůči imigrantům, muslimům a Evropské unii, v prvním kole zvítězila v šesti ze třinácti regionů, vládnout nebude v žádném.
Průlom se tedy nekoná. Nepotvrdily se prognózy, že uprchlická vlna a dva letošní pařížské teroristické útoky - v lednu a listopadu – učiní z Národní fronty nejsilnější stranu a z její šéfky Marine Le Penové favoritku prezidentských voleb v roce 2017.
Není to však ani jasná prohra, protože Národní fronta dosáhla dosud největšího počtu hlasů ve své historii.
Ve třech regionech se navíc museli spojit vládnoucí socialisté s opoziční pravicovou stranou Republikáni exprezidenta Nicolase Sarkozyho.
Kandidáti socialistů z druhého kola odstoupili a vybídli své voliče, ať raději volí pravici Sarkozyho než krajní pravici Le Penové. Jen díky tomu se podařilo výhry krajně pravicových politiků odvrátit.
Stalo se tak v tradiční baště Národní fronty, v Provence-Alpes-Côte d'Azur na jihovýchodě země. Republikán a starosta Nice Christian Estrosi zde vyhrál s 54 procenty, v prvním kole měl jen 26 procent.
Poražená Marion Maréchal Le Penová, šestadvacetiletá neteř předsedkyně strany, první kolo vyhrála se 40 procenty. "Jsou vítězství, která dělají hanbu vítězi," komentovala fakt, že se proti ní spojili politici i voliči z opačných stran politického spektra.
Podobná byla situace i v nejsevernějším regionu Nord-Pas-de-Calais-Picardie, kde kandidovala sama Marine Le Penová. Porazil ji Xavier Bertrand s 57 procenty, přitom v prvním kole dostal jen 27, zatímco Le Penová 40.
"Chci poděkovat voličům za ochranu našeho krásného regionu. A také voličům levice za to, že vytvořili hradbu proti Národní frontě," uvedl Bertrand v první reakci na výsledky.
Volební účast se ve druhém kole výrazně zvýšila. Na 58 procent, o deset procent víc než v kole prvním. Nejvíce hlasujících přibylo v regionech, kde byl v prvním kole silný kandidát Národní fronty.
Mnoho lidí tak hlasovalo spíše proti krajní pravici než pro socialisty nebo Sarkozyho pravici.
Volby potvrdily, že nejsilnější krajní pravice zůstává na severu a jihovýchodě. Naproti tomu v Paříži je slabá. V regionu Île-de-France, do kterého patří i metropole, dostal kandidát Národní fronty Wallerand de Saint Just jen čtrnáct procent hlasů. Dokonce o čtyři procenta méně než v prvním kole.
Ze třinácti regionů (bez Korsiky a zámořských území) ovládli Republikáni sedm a socialisté pět.
Když Sarkozy loni ohlásil návrat do vysoké politiky, prohlásil, že chce Národní frontě přebrat voliče. "Tyto Francouze získám zpět," prohlásil v televizi. V těchto volbách se mu to ale i přes vítězství jeho strany nepodařilo, přestože jeho požadavky na omezení imigrace a změny ve fungování Evropské unie se blíží představám příznivců krajní pravice.
Pro socialisty je - vzhledem k sílící kritice prezidenta Hollanda a vlády kvůli neplněným slibům, zejména ohledně snížení nezaměstnanosti - výsledek lepší, než očekávali.
Spojení pravice a levice ve dvou regionech lze považovat i za použitelný model pro prezidentské volby v roce 2017. Pokud by se socialista nedostal do druhého kola, levicoví voliči podpoří republikána (pravděpodobně Sarkozyho) proti Le Penové.
Nebylo by to ve francouzské politice nic zcela nového. V roce 2002 postoupili do druhého kola Jacques Chirac a Jean-Marie Le Pen, otec Marine. Chirac vyhrál drtivě s 82 procenty.
Bylo to však v dobách, kdy podpora Národní fronty byla mnohem menší než dnes a postup Le Pena z prvního kola byl jedním z největších politických šoků poválečné Francie. Postup Marine Le Penové za dva roky je naopak jedním z očekávaných scénářů.
Régionales 2015 - 7 régions pour "Les Républicains", 5 pour le PS, 0 pour le FN https://t.co/tPpD9tZYOL pic.twitter.com/BJzguWlFo5
— FRANCE 24 Vidéos (@F24videos) December 13, 2015
