Dublin - Irové hlasují v referendu o fiskálním paktu Evropské unie. Rozhodují se ale za jiných okolností, než ve dvou euroreferendech v minulosti.
Když řekli Ne smlouvám z Nice a Lisabonu, Evropu to načas paralyzovalo. Řeknou-li Ne tentokrát, nic zásadního to pro osud smlouvy znamenat nebude.
Stačí totiž, když fiskální kompakt uzavřený v březnu letošního roku ratifikují parlamenty 12 ze 17 zemí eurozóny.
Řecký, slovinský a portugalský tak už učinily a dá se předpokládat, že potřebná většina poslanců se najde ještě v nejméně dalších devíti zemích používajících společnou evropskou měnu.
Případné irské odmítnutí paktu by ale vyslalo negativní signál finančním trhům. Paniku v minulosti vyvolala třeba nejistota nad opakovanými parlamentními volbami v Řecku, prohlášení nového francouzského prezidenta Francoise Hollanda, který chce fiskální pakt přes vášnivý odpor Německa doplnit o prorůstová opatření, či otřesy, jimž nyní čelí bankovní sektor ve Španělsku.
Irští voliči si toho jsou, zdá se, dobře vědomi. Podle posledních průzkumů bylo zhruba 60 procent z nich rozhodnuto dohodu podpořit. A to navzdory divoké kampani, kterou proti evropské "smlouvě o rozpočtové odpovědnosti" vede irská opozice v čele s republikánskou, levicovou Sinn Féin Gerryho Adamse.
Ne by ohrozilo úvěrování země
Snad na každé pouliční lampě v Dublinu totiž visí plakát s německou kancléřkou Angelou Merkelovou s upozorněním, že takzvaná dluhová brzda, kterou Berlín do smlouvy prosadil společně s Paříží, je neodvolatelná a z ústavy zemí, jež pakt ratifikují, ji už nelze nikdy odstranit.
Irská vláda konzervativního premiéra Endy Kennyho ovšem smlouvu vůbec nemusí do ústavy zahrnovat. Stačí, když přijme zvláštní zákon zaručující přísné dodržování rozpočtových pravidel, který nelze zrušit ani na základě ústavní většiny.
Přijetí takové legislativy chystá i prezident Hollande ve Francii.
Kenny se v uplynulých týdnech snažil své spoluobčany přesvědčit, aby smlouvě dali zelenou. S pomocí argumentu, že její odmítnutí by se Irům notně vymstilo, protože ratingové agentury by mohly znovu zhoršit hodnocení úvěrového rizika země, která by si pak na finančních trzích půjčovala peníze mnohem obtížněji než teď.
I tak se irské dluhopisy splatné v roce 2020 prodávaly v půlce května na sekundárních trzích s úrokem 7,62 procenta.
Irsko, které se právě vymanilo z nejhorší poválečné krize a směřuje konečně k růstu, si přitom drahé úvěry nemůže dovolit. Jeho dluh se má příští rok vyšplhat na 120 procent HDP.
Adams obvinil Kennyho, že Iry straší přízrakem nové krize, a voliče vyzval k občanské neposlušnosti. A s ním i celá Sinn Féin, která díky kampani vedené proti fiskálnímu paktu zvýšila svou podporu v průzkumech popularity politických stran z 10 procent, jež získala v loňských parlamentních volbách, na současných 25 procent.
"Váš žaludek vám říká hlasovat Ne," vyzval voliče vlivný poslanec strany Pearse Doherty. "Vsaďte na svůj instinkt."
Ztráta nezávislosti?
V Irsku, podobně jako v Británii, byla přitom Sinn Féin po dlouhé roky po zásluze brána jako politické křídlo teroristické Irské republikánské armády (IRA) a ve volbách jí odevzdával hlas jen malý zlomek elektorátu.
Teď je v průzkumech hned druhá za Kennyho Fine Gael.
Irský premiér se námitky Sinn Féin o "definitivní" ztrátě nezávislosti země snaží smést ze stolu tvrzením, že zelený ostrov v případě odmítnutí paktu nemusí dostat pomoc v rámci Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), až příští rok skončí tříleté úvěrování v rámci společného programu Evropské unie, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Ty jeho zemi poskytly 85 miliard eur.
Irské referendum, jediné, jež se v EU v souvislosti s fiskálním paktem koná, navzdory pozitivním průzkumům pozorně sleduje celá Evropa. Irové totiž při podobném hlasování odmítli v roce 2001 smlouvu o EU z Nice a o sedm let později i Lisabonskou smlouvu. Tu ovšem v opakovaném referendu schválili o rok později.
