V zemi, kde má katolická církev - samozřejmě s výjimkou Vatikánu - na světě nejsilnější vliv a nejoddanější věřící.
V metropoli Manile i druhém největším filipínském městě Cebu zvou bombastické billboardy na filmy jako Mnichov nebo Mission Impossible III, ale blížící se Šifra mistra Leonarda chybí.
Stále není jasné, jak bude veřejnost na kontroverzní snímek reagovat a zda protesty nezabrání jeho promítání.
"Povedu křižáckou výpravu proti tomuto filmu, protože je znesvěcením Boha. A podkopává základní hodnoty filipínské společnosti," nechal se slyšet arcibiskup Ramon Arguelles.
Předsedkyně Rady pro film a televizi Consoliza Laguadiová tvrdí, že stále není stoprocentně jisté, zda film diváci na souostroví od příštího týdne uvidí. "Je na nás vyvíjen velký tlak, aby zde Šifra mistra Leonarda nešla," řekla předsedkyně v televizi.
Katolická pevnost
Filipíny jsou, alespoň co se náboženství týká, světem samy pro sebe. Jsou jedinou velkou asijskou zemí, kde převládá křesťanství. Nepočítáme-li ostrovní ministáteček Východní Timor, který teprve nedávno získal nezávislost.
Španělští kolonizátoři zde rozšířili katolicismus až v 16.století, ale dnes to vypadá, že by se historie spíše mohla opakovat naruby.
Zatímco Evropa se "odkřesťanšťuje" a ve většině zemí jsou kostely prázdné, ve filipínských svatostáncích jsou mše slouženy několikrát denně a často si není kam sednout ani stoupnout.
Kříže a sošky jsou všude
Mimořádně silný je na Filipínách kult Panny Marie; její socha zdobí mnoho náměstí a ulic. Uctívané a obecně známé je zde pražské Jezulátko.
Asi jen na Filipínách je možné, že i hotel má vlastní kapli, kde se konají bohoslužby. A kříž či sošku Marie má na zrcátku pověšené téměř každý taxikář nebo řidič autobusu.
Mediálně oblíbené jsou fotografie a záběry bigotních filipínských katolíků, nechávajících se o Velikonocích přibít na kříž skutečnými hřeby.
Kostel Svatého Augustina ve staré manilské čtvrti Intramuros je jednou z mála budov, které přežily americké bombardování města obsazeného Japonci v roce 1945. U vchodu číhají skupiny dětí z nedalekých chudinských slamů a žebrají o peníze. Na Filipínách častý obrázek.
Na večerní mši přichází ve velkém i mládež, tradičně je plno.
"Lidem tady pomáhá víra překonávat těžkosti a chudobu. K čemu jinému se mají upínat?" říká dvacetiletá Dolores Taňadová, která prý chodí do kostelů minimálně třikrát denně.
Podle ní mnoho Filipínců přes den několikrát odejde z práce (pokud ji mají), aby na chvíli zavítali do kostela.
Církev má slovo v politice
Sílu, kterou si filipínský katolicismus téměř půl tisíciletí po svém vzniku uchovává, ukázalo několik událostí.
Povstání proti diktátoru Ferdinandu Marcosovi v roce 1986 řídil kardinál Jaime Sin. Syn čínského otce a filipínské matky, známý pod přezdívkou "Boží velitel." Na politiku má klérus velký vliv dodnes, ostře například zamítl návrh bývalého prezidenta Ramose na plánované rodičovství a používání kondomů.
V roce 1995 se pak v Manile konalo možná nevětší shromáždění lidí v dějinách. Na mši slouženou papežem Janem Pavlem II. pod širým nebem přišlo přes pět milionů katolíků.
"Kdyby zítra přijel Benedikt XVI., přijde pět milionů zase. Papeže prostě milujeme," tvrdí Dolores Taňadová.
Prostituce už je méně okázalá
Církev po mnoha letech zaznamenala úspěch i s legendární kaňkou na pověsti nábožensky založených Filipín. Rozmohlou prostitucí.
Někdejší vyhlášená manilská ulice neřesti Mabini Street se zcela proměnila, protože energické zásahy starosty v devadesátých letech centrum města od prostitutek a nevěstinců vyčistily.
Podobné podniky sice dál existují, ale v okrajových čtvrtích a přece jen v menším rozsahu než dříve. K "úpadku" tohoto průmyslu výrazně přispělo i uzavření dvou nedalekých amerických vojenských základen.
Soužití s islámem
Globální problémy mezi Západem a islámem nechybějí ani na tomto konci světa. Asi pět procent obyvatel Filipín tvoří muslimové, žijící zejména na jihu země.
Separatistické muslimské skupiny vedou už mnoho let boj za samostatnost ostrova Mindanao. Některé vyjednávají s vládou o autonomii částí ostrova.
Jiné provádějí teroristické útoky a ideologicky jsou blízké Al-Káidě. Například nechvalně proslulá skupina Abú Sajjáfa, jejíž členové setnuli v minulosti hlavy několika rukojmím, včetně amerického turisty.
Vztahy komplikuje historie. Když u břehů Cebu v roce 1521 přistál portugalský mořeplavec ve službách španělské koruny Ferdinand Magellan a zahájil katolizaci souostroví, islám už byl od jihu několik desítek let na postupu a vyznávala ho část místních obyvatel.
Španělé islám zastavili
Španělům se podařilo islám zastavit a získat většinu domorodců pro křesťanství, jih země už ale zůstal muslimský. Místní muslimové tak argumentují, že nebýt španělského vpádu, Filipíny by byly dnes pod jiným názvem islámskou zemí.
Místo, kde Magellan na Cebu poprvé zabodl do země kříž, je dnes národní památkou, což se muslimům pochopitelně nelíbí.
Nepočetná muslimská komunita žije v Manile, kde jim vláda v uplynulých letech povolila na místě bývalého hotelu stavbu takzvané Zlaté mešity. Obklopuje ji muslimská čtvrť, na první pohled identifikovatelná arabsky znějícími jmény na štítech obchodů a několika zahalenými ženami.
"Nemohu říci, že by tady v Manile existovaly mezi katolíky a muslimy vážné problémy. Navzájem se snažíme si nevadit," říká činitel místního Islámského centra při Zlaté mešitě Masúd Dilupang.
Když propukla aféra s dánskými karikaturami proroka Mohameda, centrum organizovalo v Manile demonstrace. Podle Dilupanga ale striktně nenásilné.
Jak budou filipínští katolíci reagovat za několik dní na Šifru mistra Leonarda, zatím nikdo nedokáže odhadnout.
