Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Antibiotika pro malé děti? Jen výjimečně
- České děti jí dnes hůře než po válce
- Matky s dětmi: Pracovaly by, ale nemůžou
Cílem projektu s názvem Human Speechome Project, o kterém na svých stránkách informuje britská zpravodajská stanice BBC, je zjistit, jak si děti osvojují řečové schopnosti.
Život ve vile plné kamer
Profesor Roy ve svém domě nainstaloval jedenáct kamer a čtrnáct mikrofonů, které v rámci jeho projektu zaznamenají přes 400 000 hodin materiálu.
Mezi vědci se stále živě diskutuje o tom, jak si děti osvojují řeč. Většinou se má za to, že významnou roli hraje to, že děti poslouchají hovory rodičů.
Většina vědců se ale domnívá, že to nemůže být jediný faktor, který je zodpovědný za rychlý pokrok, který většina malých dětí při osvojování řeči dělá.
Geny versus životní prostředí
Jako faktory, které mohou ovlivňovat tuto schopnost, byly zmiňovány vliv okolního prostředí či specifické geny.
Testování vlivu okolí ale bylo dosud těžké, protože experti nebyli schopni pozorovat dítě dostatečně dlouho v jeho domovském prostředí.
Díky Royově projektu budou mít ale nyní experti například možnost zjistit, kdo a jakým způsobem použil či používal první slovo, které jeho syn řekl.
Projekt začal před devíti měsíci poté, co Royův syn opustil porodnici.
Pozorovací systém je aktivní od osmi hodin od rána do deseti hodin večer. Zapnutý by měl být celkem tři roky. Ve věku tří let už by profesorův syn měl mít jazyk dostatečně osvojen.
Je to pěkná nuda
Pokud Royova rodina chce mít soukromí, má doma nainstalována tlačítka, kterými může nahrávání vypnout, respektive vymazat určitou část.
Naprostá většina záznamů, které analyzují počítače, nebude nikdy spatřena lidskými okem.
Podle slov profesora Roye "je většina záznamů ale pěkně nudná". Určitě tak nejde o zábavu jako v případě televizní reality show Big Brother.
