Pokud chce občan třetí země vstoupit na území schengenského prostoru, musí v současnosti požádat o vízum na ambasádě či konzulátu daného členského státu. Tam také odevzdá své biometrické údaje - tedy otisk všech deseti prstů a digitální fotografii. Jedině tak získá povolení ke vstupu.
Nově schválená úprava úřadům do budoucna umožní zjistit například to, zda má žadatel o vízum do Evropy prohřešek v kterémkoli z členských států Evropské unie.
"Díky navrhovanému bezpečnostnímu vylepšení unijního systému na udělování víz budou všechny ambasády schopny posoudit žádosti občanů třetích zemí o vízum do Schengenu oproti bezpečnostním záznamům v databázích EU o spáchaných zločinech nebo pohřešovaných osobách," vysvětlil český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
"Tato automatická kontrola by měla zaručit, že lidé využívající více identit nebudou mít šanci se do EU dostat. Díky povinné identifikaci držitelů víz na základě biometrických údajů zaznamenaných v jednotné databázi by se navíc měla uzavřít možnost zneužívat dlouhodobá víza k ilegálnímu překročení unijních hranic," doplnil poslanec.
Zatímco dosud se kontrolní systém týkal jen krátkodobých pobytů, nově bude obsahovat i záznamy žadatelů, kteří chtějí v Evropě setrvat dlouhodobě, například kvůli studiu či práci.
Systém bude evidovat i děti
Další novinkou je rozšíření na děti mladší 12 let, které se dosud do vízového informačního systému hlásit nemusely. I to se nyní změní. Databáze by tak mohla navíc pomoci třeba v hledání pohřešovaných dětí a odhalování jejich pašeráků.
Do vízového informačního systému nicméně nebudou muset dávat otisky prstů lidé starší 75 let.
Záznamy s otisky prstů a fotografiemi žadatelů o víza budou nově zpřístupněny i policejním složkám a Europolu. Těm se tak usnadní pátrání po zločincích či pohřešovaných osobách.
Dosud používané tištěné fotografie nahradí digitální obrázky ve vysokém rozlišení, které umožní databázím porovnávat obličeje žadatelů.
Největší reforma systému
Vízový informační systém pro občany třetích zemí mířících do EU funguje od roku 2011. Systém obsahuje jak biografické údaje, například jméno, pohlaví či věk, tak údaje biometrické, tedy otisky prstů a fotografii.
Změny schválené Evropským parlamentem představují podle zpravodaje legislativy, portugalského europoslance Paula Rangela, největší reformu od vzniku systému. Na jeho úpravě pracovaly evropské instituce tři roky.
"Vízový informační systém bude efektivnější a užitečnější nástroj, který usnadní práci úřadům, policii i konzulátům," prohlásil Rangel.
V roce 2019 přijaly ambasády zemí EU zhruba 17 milionů žádostí o krátkodobé vízum. Loni to byly pouze tři miliony kvůli restriktivním opatřením spojeným s pandemií covidu-19. O víza žádají nejčastěji občané Ruska, Číny, Turecka a Indie.
