Tři ze čtyř členů Visegrádské skupiny se podíleli na zablokování návrhu, aby EU do roku 2050 zásadně změnila svoji klimatickou politiku. Slovensko s novou prezidentkou Zuzanou Čaputovou zůstalo stranou, zatímco Polsko nebo Česko jsou víc závislé na fosilních palivech. Německá kancléřka Angela Merkelová jim ale nakonec vyšla vstříc. Komu tedy zmírnění klimatických cílů EU vyhovuje? "Když Polsko, Maďarsko, Česko a Estonsko byly proti cílům pro rok 2050, tak to byla Angela Merkelová, kdo změkčil pozice. Je tedy otázkou: čí zájmy tyto země opravdu chrání?" ptá se například Dániel Bartha z budapešťského think-tanku Centrum pro euroatlantickou integraci a demokracii.