V noci na neděli začne letní čas, pospíme si o hodinu méně. Nejhůře změnu času snáší děti a senioři

ČTK ČTK
Aktualizováno 24. 3. 2018 20:51
Změny času mají ale řadu odpůrců, podle nich nepřinášejí žádné energetické úspory a lidem narušují vnitřní biorytmy.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Praha - Lidé v Česku a dalších evropských zemích si v neděli o hodinu zkrátí spánek, ve 02:00 se totiž ručičky hodinek posunou o 60 minut dopředu a začne platit letní čas. Zpátky ke středoevropskému času se vrátí na den stého výročí vzniku samostatného československého státu 28. října.

Změny času mají ale řadu odpůrců, podle nich nepřinášejí žádné energetické úspory a lidem narušují vnitřní biorytmy. Navíc se se změnou času musí pravidelně vyrovnávat řada vlakových a autobusových spojů. Při přechodu na letní čas nabírají hodinové zpoždění a naopak hodinu, která jim přibude při změně na zimní čas, tráví čekáním ve stanicích.

Téma střídání letního a zimního času se v únoru dostalo díky občanským iniciativám a peticím, které se odvolávají na jeho možné negativní dopady zejména na zdraví, i na půdu Evropského parlamentu. Jeho poslanci následně vyzvali Evropskou komisi, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání času a případně navrhla jeho zrušení.

V čele skupiny 80 europoslanců, kteří požadovali změnu současného režimu střídání času, stál předseda právního výboru Evropského parlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP). Podle něj se o zrušení střídání času mluví napříč evropskými zeměmi, jenom jednotlivé iniciativy o sobě nevěděly. Například ve Finsku petici ohledně střídání času podpořilo 70 tisíc lidí a za Česko kolem 20 tisíc občanů. Politickým tématem je otázka střídání času podle Svobody v Estonsku nebo Polsku. Případné rozhodnutí EK o zrušení či zachování střídání času se proto musí podle europoslanců vztahovat na všechny členské státy.

Proti časovým posunům několikrát vystoupila i bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová, která je známá výzkumem biorytmů. Pokud je nutné změnu času udržovat, měla by podle ní přijít později. "Když se letní čas zaváděl, trval od května do září. A to má logiku," uvedla loni v Radiožurnálu. "Náš den trvá 16 hodin, protože si doplňujeme to přirozené světlo umělým. Když je den dlouhý, je člověk vysoce aktivní. Když je světla méně, zkracuje se doba intenzivní psychické aktivity," dodala.

Lékaři a psychologové se pak shodují v tom, že na změnu času si zejména starší lidé a děti zvykají asi týden, přičemž právě při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív, je to horší.

Původní motivací pro změnu času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Ale i energetici dávají odpůrcům letního času za pravdu, střídání letního a zimního času podle nich úspory elektřiny nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má počasí.

Letní čas, který se uplatňuje ve většině evropských států, byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979, v době takzvaného druhého ropného šoku.

Do poloviny devadesátých let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců. V roce 2016 schválila česká vláda nařízení, podle kterého se bude letní čas zavádět nejméně do roku 2021.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tradiční novoroční oběd naplánovali Zeman s Babišem na 5. ledna

Na tradičním novoročním obědě se prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem sejdou v neděli 5. ledna. Ještě jednou se setkají do Vánoc. Ve středu spolu na pravidelné večeři ve středočeských Lánech probrali zahraniční politiku včetně prezidentova plánu jet na jaře do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války.

"Pan prezident mne informoval, že chce navštěvovat kraje a že se chystá na oslavy v květnu do Moskvy, kde má být americký prezident a další prezidenti. Takže jsme nějak koordinovali zahraniční aktivity," uvedl Babiš po zhruba půldruhahodinové schůzce. S prezidentem hovořili také o aktuálních otázkách, jako jsou plány v jaderné energetice či schvalování rozpočtu na příští rok.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na summitu NATO bude Česko zastupovat Zeman, chce navrhnout změny

Česko bude na summitu NATO v Londýně 3. a 4. prosince zastupovat pouze prezident Miloš Zeman. Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastní projednávání rozpočtu ve sněmovně, dohodli se na tom při pravidelné večeři na zámku v Lánech. Předseda vlády po jednání novinářům řekl, že na Severoatlantickou alianci má s prezidentem stejný názor, naznačil, že by se její pravidla měla po sedmdesáti letech změnit. Mluvit o tom chce na Evropské radě.

"Je to důležitá aliance, ale je potřeba aby si evropské členské státy víceméně řekly, že možná nastal čas celkově mluvit o té smlouvě, která byla podepsána před sedmdesáti lety," uvedl Babiš.

Zdroj: ČTK
Další zprávy