Evropská komise navrhne zrušit střídání času. Lidé to chtějí, zdůvodnil Juncker

ČTK ČTK
Aktualizováno 31. 8. 2018 13:06
Aby ale byl zaveden jednotný celoroční čas, musel by s návrhem komise souhlasit i Evropský parlament a jednotlivé členské státy EU.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Isifa / Thinkstock

BerlínEvropská komise v příštích týdnech potvrdí a členským zemím EU a europarlamentu předloží ke schválení návrh na zrušení každoročního střídání času. Uvedl to dnes na tiskové konferenci mluvčí komise Alexander Winterstein s tím, že komise se k tomu rozhodla na základě veřejné konzultace, v níž se 84 procent respondentů pro takový postup vyslovilo.

Předseda komise Jean-Claude Juncker v pátek v německé veřejnoprávní televizi ZDF uvedl, že návrh na střídání času komise schválí ještě dnes. Podle Wintersteina komise ale nyní vedla o věci politickou rozpravu s tím, že na základě konzultace skutečně navrhne konec povinného posunu času dvakrát do roka.

"O detailech zatím není možné hovořit," poznamenal.

Naznačil ale, že chystaný návrh dá členským státům možnost, aby se samy rozhodly, zda chtějí dvakrát ročně hodiny posunovat či nikoliv. "Určení standardního času je - a vždy bylo - v pravomoci členské země," řekl Winterstein. Připomněl, že už nyní v EU existují tři různá časová pásma.

Mluvčí upozornil, že 4,6 milionu odpovědí ze všech 28 členských zemí unie je vůbec největší účastí občanů v historii podobných celoevropských konzultací. Dotazování skončilo přibližně před dvěma týdny, komise zatím publikaci konečných výsledků teprve připravuje.

"Lidé to chtějí, my to uděláme," řekl Juncker v rozhovoru poskytnutém ZDF. Největší zájem o anketu projevili lidé v Německu, odkud jich hlasovaly tři miliony, v ČR to podle informací ČTK bylo asi 64 000 lidí, z nich 83 procent chtělo změny času zastavit. Vzhledem k velikosti populace jsou ale počty respondentů nízké, v Německu se účastnilo 3,79 procenta občanů, v Česku 0,59 procenta (více o tématu ZDE).

Podle Junckera by nemělo smysl se na něco lidí ptát a následně jejich názor nevyslyšet. Dosud přitom Evropská komise zdůrazňovala, že výsledky ankety nejsou ani reprezentativní, ani závazné. Mluvčí podotkl, že konzultace byla jen jedním ze vstupů pro rozhodování unijní exekutivy.

Z předběžných výsledků plyne, že 76 procent respondentů má s jarní a podzimní změnou času "velmi negativní" nebo "negativní" zkušenost. Jako důvody lidé uváděli negativní dopady na lidské zdraví, vyšší počet dopravních nehod či neuspokojivé úspory energie.

Aby občané Evropské unie mohli přestat každý půlrok posouvat ručičky na hodinách, museli by s návrhem Evropské komise souhlas vyjádřit ještě poslanci Evropského parlamentu a jednotlivé členské státy EU.

Agentura DPA napsala, že podpora návrhu ze strany Evropského parlamentu je prakticky jistá. Právě Evropský parlament letos v únoru Evropskou komisi vyzval, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání letního a zimního času a případně navrhla ukončení této praxe, která má řadu odpůrců. Postup europarlamentu byl reakcí na občanské iniciativy a petice, které se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví.

Podpora návrhu mezi členskými státy už tak jednoznačná není, poznamenala DPA, podle které jsou velkými zastánci zrušení přechodů na letní čas například Estonsko, Lotyšsko, Litva či Finsko.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 po energetické krizi z mrazivého počátku tohoto roku. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se prodloužil na sedm měsíců a jeho délka se shoduje s termínem uvedeným ve směrnicích Evropského parlamentu a Evropské rady.

Video: Obhájce letního času neznám, je to hloupost, tvrdí senátor

Důvody ke změně času byly možná v roce 1979, kdy soudruzi potřebovali, aby se šetřilo s energií. Asi deset let se úspory projevovaly, dnes už to nemá žádný vliv, říká odpůrce letního času Petr Šilar. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 10 minutami

Šéf uskupení Modrá a bílá Ganc informoval izraelského prezidenta, že se mu nepodařilo sestavit vládu. Zemi tak nejspíš čekají již třetí volby za rok.

před 27 minutami

Trump se distancoval od výpovědi velvyslance při Evropské unii Sondlanda

Prezident Spojených států Donald Trump se distancoval od středeční veřejné výpovědi amerického velvyslance při Evropské unii Gordona Sondlanda v Kongresu zmínkou o rozhovoru, kdy mu řekl, že od Ukrajiny nic nechce. Šéf Bílého domu novinářům zároveň řekl, že Sondlanda příliš dobře nezná a nijak často s ním nehovořil.

Trump citoval z jiné Sondlandovy výpovědi, ve které velvyslanci na dotaz, co žádá od Ukrajiny, odpověděl, že nic nechce. Sondland pod přísahou vypověděl, že nebylo pochyb, že Trump k Ukrajině přistupuje stylem "něco za něco", a že každý ve vedení Trumpovy administrativy o této politice věděl.

"Moc dobře ho neznám. Nemluvil jsem s ním často. Není to člověk, kterého dobře znám. Jeví se ale jako dobrý chlapík," řekl Trump novinářům o Sondlandovi. Velvyslanec v minulosti podporoval Trumpovu prezidentskou kampaň a na volby mu skrze své společnosti podle médií poslal milion dolarů (23 milionů korun).

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Pravomoci prezidenta se zřejmě nezmění. Nemáme k tomu mandát, tvrdí poslanci

Pravomoci prezidenta republiky pravděpodobně Parlament v současném složení nezmění. Proti se na středečním jednání ústavních komisí sněmovny a Senátu postavili zástupci ANO a SPD, které svými hlasy mohou ústavní změny ve Sněmovně zablokovat. Většinu možných úprav kompetencí hlavy státu odmítla i KSČM.

"Nemáme mandát k otevření této otázky," uvedla za ANO její poslankyně Helena Válková. Debatu komisí o možných změnách ústavních pravomocí prezidenta před svým předčasným odchodem označila za "zajímavou akademickou diskusi, které se ráda zúčastní, až bude mít čas". "Nevnímáme to jako zásadní nebo akutní problém," dodal poslanec ANO Milan Feranec.

Změnu prezidentských pravomocí odmítl také předseda SPD Tomio Okamura, který s ohledem na nemožnost je prosadit jednání komisí také předčasně opustil.

Předseda KSČM Vojtěch Filip byl ochoten podpořit odvolání přímo voleného prezidenta v referendu. Ochoten byl i k tomu, aby Sněmovna schvalovala kandidáty na ministry před jejich jmenováním tak, jako to činí Evropský parlament u adeptů na eurokomisaře. Bylo by to přijatelné i pro předsedkyni sněmovní komise Kateřinu Valachovou (ČSSD).

před 56 minutami

Djokovič pomohl Srbsku k vítěznému vstupu do Davisova poháru

Druhý hráč světového žebříčku Novak Djokovič vstoupil do finálového turnaje Davisova poháru hladkou výhrou nad Jošihitem Nišiokou. Po nevydařeném vystoupení na Turnaji mistrů zvítězil ve druhé dvouhře 6:1, 6:2 a zpečetil vítězství Srbů nad Japonskem, které po druhé porážce přišlo o šanci postoupit ze skupiny. Srbsko se o první místo utká ve čtvrtek s Francií.

Vítězný návrat do týmové soutěže oslavil Andy Murray a v úvodním utkání Velké Británie v Madridu udolal Tallona Griekspoora z Nizozemska 6:7, 6:4, 7:6. Trojnásobný grandslamový šampion, jenž v Davis Cupu naposledy nastoupil v roce 2016, se proti 179. hráči světového žebříčku dlouho trápil, koncovku ale zvládl a potvrdil, že je po lednové operaci kyčle naplno zpět.

O druhý bod marně bojoval Daniel Evans, který nakonec Robinu Haasemu podlehl 6:3, 6:7, 4:6. Duel rozhodne závěrečná čtyřhra.

První výhru ve skupině slaví Německo, jehož hráči v obou úvodních dvouhrách porazili soupeře z Argentiny. Druhý duel sehrají ve čtvrtek proti Chile.

před 1 hodinou

Penceův úřad popřel tvrzení velvyslance Sondlanda o Ukrajině

Americký republikánský viceprezident Mike Pence nikdy nehovořil s velvyslancem Spojených států v Evropské unii Gordonem Sondlandem o propojení vojenské pomoci Ukrajině s požadavkem, aby Ukrajina otevřela vyšetřování dřívějšího viceprezidenta za Demokratickou stranu Joea Bidena. V prohlášení, které popírá dnešní Sondlandovo tvrzení v Kongresu, to uvedl šéf Penceovy kanceláře Marc Short.

Sondland ve středu předstoupil před výbor Sněmovny reprezentantů pro kontrolu tajných služeb. Řekl mimo jiné, že prezident Donald Trump naléhal na Ukrajinu, aby zahájila vyšetřování jeho politického soka Bidena a že každý ve vedení americké administrativy včetně Pence o této politice věděl.

Ač podle televize CNN Sondlandova výpověď Bílý dům a republikány zcela jistě nepotěšila, demokratům očekávané důkazy rovněž nepřinesla. Sondland totiž opakovaně popřel, že by mu Trump přímo řekl, že by americká vojenská pomoc byla podmíněna tím, že Ukrajina oznámí vyšetřování Joea Bidena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy