Kybernetické útoky sloužící ke krádežím informací

Nejznámější jsou trojské koně, mezi které patří například Dridex – ten napadá především finanční instituce a ke svému šíření využívá spamy přicházející do e-mailových schránek. Dalším známým trojským koněm je Ramnit, který rovněž v minulosti útočil hlavně na banky. Mezi další příklady trojských koní, které mají za úkol ukrást co nejvíce informací o účtech, kreditních kartách apod., patří stále aktivní Tinba nebo GameOverZeus.

Počet uživatelů napadených finančním malware (květen-září 2017)

Data se týkají útoků zaměřených na bankovní a finanční služby uživatelů, které zaznamenává antivirová společnost Kaspersky Lab.

Útoky žádající výkupné

Tyto kyberútoky je mnohem snazší zpeněžit – útočníci požadují po obětech výkupné a pomocí kryptoměn typu bitcoin či ethereum peníze následně „vyperou“. Ransomware necílí pouze na instituce a firmy, ale na kohokoli, kdo uchovává nějaká data. Oběťmi v minulosti byly nemocnice, orgány činné v trestním řízení, vládní agentury a orgány. Častými cíli jsou i malé a střední podniky, které často nemají dostatek prostředků k ochraně svých dat. Mezi lety 2015 a 2016 vzrostl počet ransomwarů o 750 %.

Jak probíhá útok

Obdržíte infikovaný soubor, zpravidla jako přílohu v e-mailové poště nebo prostřednictvím zaslané URL. Pokud daný soubor otevřete, vstoupí škodlivý program do vašeho počítače.

Škodlivý software pracuje tak, že například začne šifrovat všechna data na disku. Šifrovací klíč tak vaše data kompletně uzamkne.

Během několika minut jsou vaše soubory mimo dosah. Bez klíče jsou všechny vaše soubory nedostupné.

Při pokusu otevřít některý ze souborů se zobrazí zpráva požadující výkupné pro odemčení vašich dat.

Online platba ve virtuální měně bitcoin pomáhá hackerům zakrýt jejich stopy.

Jestliže zaplatíte: obdržíte klíč k odemknutí zašifrovaných dat cca do hodiny po zaplacení.

Jestliže nezaplatíte: vaše zašifrované soubory jsou ztracené.

Kolik se požaduje jako výkupné

Napadá mobily, ohrožuje i bankovní transakce

Mobilní malware napadá mobilní telefony, převážně pak operační systém Android OS. Většina útoků je prozatím v Asii, přičemž nejúspěšnějším je GM bot. V telefonu malware ukáže „falešnou obrazovku“, přičemž uživatel se domnívá, že své údaje zadává do známé aplikace, ve skutečnosti je ale poskytuje přímo útočníkovi. Nebezpečné je to, že malware může zachytit i vaše SMS zprávy, čímž může prolomit i dvojí zabezpečení bankovních transakcí. Díky tomu pak může iniciovat další peněžní transakce na dálku. Existují mnohé další malwarové hrozby.

V České republice je podle Europolu nejzávaznější malwarovou hrozbou tzv. Conficker, Cryptowall, Zeus, Locky a HackerDefender.

Útoky na instituce

Evropské země čelí také útokům na instituce a oblasti nepostradatelné pro činnost životně důležitých funkcí státu. V EU jsou nejčastějšími útoky na kritickou infrastrukturu tzv. DDoS (Distributed Denial of Service) útoky. Zkušenosti s nimi má 20 % zemí EU. Při útoku DDoS útočník zacílí na internetové stránky nebo služby s úmyslem je přetížit a znepřístupnit.

Jak funguje DDoS útok

Princip útoku se přirovnává k blokádě dálnice, kdy na dané místo ve stejný čas dorazí příliš velké množství aut. DDoS útok probíhá tak, že na napadený server je vysláno obrovské množství požadavků (například o zobrazení webové stránky). Server buď zkolabuje, nebo se k němu nedostanou jeho přímí uživatelé (například uživatelé internetového bankovnictví). Pro přehlcení služby či stránky je využito velké množství rozptýlených počítačů a nejrůznějších k internetu připojených zařízení – zpravidla bez vědomí jejich uživatelů.

Kritická infrastruktura napadaná kyberútoky

• Energetika (elektřina, plyn, ropa)
• Doprava (letadla, železnice, vodní doprava, silniční doprava)
• Bankovnictví
• Infrastruktura finančních trhů
• Zdravotnictví (zdravotní péče včetně nemocnic a soukromých klinik)
• Zásoby a distribuce pitné vody
• Digitální infrastruktura (e-shopy, vyhledávače, internetová úložiště, tzv. cloudy)