Lesy ve světě

31 % planety pokrývají lesy = 4,06 miliardy hektarů

80 % suchozemských rostlin a zvířat žije v lesích

až 247 gigatun emisí pohlcují tropické lesy

Lesy zajišťují 86 milionů pracovních míst

Kde rostou největší lesy

Lesy nejsou rovnoměrně rozmístěné po planetě. Více než polovina světových lesů se nachází pouze v pěti zemích - v Rusku, Brazílii, Kanadě, Spojených státech a v Číně. Dvě třetiny lesů najdete v deseti státech. Kromě pětice nejzalesněnějších to jsou Austrálie, Konžská demokratická republika, Indonésie, Peru a Indie. Ve zbytku světa roste 1375 milionů hektarů (33,9 %) lesů.

Lesy v EU

V EU nejvíce lesů mezi lety 1990 a 2020 přibylo v Irsku, Španělsku a na Maltě, přestože tyto tři země jich obecně mají jen malý podíl. Ze zemí s větší rozlohou lesů jich nejvíce za stejnou dobu přibylo v Estonsku a Lotyšsku. Naopak úbytek byl zaznamenán ve Švédsku a v Portugalsku.

35 % území pokrývají lesy = 159 milionů hektarů

5 % světových lesů leží na území EU

9–10 % nárůst lesů v EU mezi roky 1990–2020

520 tisíc lidí pracovalo v lesnictví a těžařství (nejvíc v Polsku, přes 73 tisíc lidí)

Zdroj: Evropská komise, Forest Europe (údaje za rok 2020)

Lesy v Česku

Lesy pokrývají zhruba třetinu území Česka. Tedy o něco méně, než kolik je evropský průměr. Jejich plocha přibývá už od doby Marie Terezie, která v polovině 18. století vydala lesní řád. Mezi lety 1920–2010 se rozloha lesů zvětšila o 288 tisíc hektarů, což představuje území šestkrát větší než je Praha.

34 %
• území ČR pokrývají lesy
30 %
• to bylo počátkem 20. století
14 %
• za doby vlády Marie Terezie
58,69 %
• českých lesů je ve vlastnictví státu
49,4 %
• území Karlovarského kraje, nejzalesněnějšího kraje v ČR, pokrývají lesy
19,28 %
• vlastní soukromníci
16,96 %
• tvoří obecní a městské lesy

Zdroj: Mezistromy

Problém odlesňování

Závažným problémem dnešní doby je rozsáhlé odlesňování. Přirozený a zejména pak člověkem řízený úbytek stromů má vliv na život divoké zvěře, vodní cyklus i ekosystémy. Vede k erozi půdy a přispívá ke změnám klimatu.

Stromy a jiné rostliny absorbují emise oxidu uhličitého a ukládají je v listech, kmenech a větvích. Když je ale les vykácen, spálen nebo když uhnije, nejenže nemůže dál emise zachycovat, ale také je uvolní zpět do atmosféry. Odlesňování je druhým největším znečišťovatelem po fosilních palivech.

Země, které nejvíc odlesňují

(v přepočtu na celkovou rozlohu země)

Honduras

Nigérie

Filipíny

Benin

Ghana

Indonésie

Nepál

Haiti

Ekvádor

Severní Korea

Zdroj: Treehugger.com

Kdo nejvíc odlesňoval mezi roky 2015-2020

Úbytek lesů mezi lety 2015 a 2020 mírně poklesl - ročně ubylo deset milionů hektarů lesa, zatímco v předchozích pěti letech to bylo dvanáct milionů hektarů ročně. Ve stejnou dobu stoupl také počet lesů, které jsou v chráněných oblastech na 726 milionů hektarů. To je přibližně o 200 milionů hektarů víc než v roce 1990.

Zdroj: United Nations

Nejčastější příčiny odlesňování

Zdroj: Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru

Jak zastavit odlesňování?

Na začátku listopadu se zástupci 141 států světa na klimatické konferenci COP26 dohodli, že do roku 2030 zastaví odlesňování. K dohodě se připojila i Brazílie, Indonésie a Konžská demokratická republika, kde roste většina světových tropických pralesů. Připojilo se i Česko. Odborníci ale dodávají, že podobný plán na zpomalení a zastavení odlesňování padl i v roce 2014. Žádný z jeho cílů do roku 2020 se ale splnit nepodařilo.

Dohoda z Glasgow

"Musíme zastavit devastující ztrátu našich lesů a ukončit roli lidstva jako vládce přírody a místo toho se stát jejím ochráncem." - Boris Johnson, premiér Velké Británie

"Lesy jsou zelenými plícemi Země. Musíme je ochránit a obnovit. S radostí oznamuji, že poskytneme miliardu eur na ochranu světových lesů." - Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Zdroj: COP26, Evropská komise, BBC

Co dělá EU?

EU patří mezi největší "dovozce odlesňování". Světový fond na ochranu přírody v roce 2017 ve své zprávě uvedl, že blok je zodpovědný za 16 % světového odlesňování, které souvisí s mezinárodním obchodem. Předběhla ho pouze Čína s 24 %. EU si svou zodpovědnost uvědomuje a s ochranou lesů počítá v Zelené dohodě pro Evropu, kterou v roce 2020 podpořil Evropský parlament. V budoucnu chce EU například omezit dovoz produktů, jejichž výroba je spojena s odlesňováním. Firmy, které do EU dovážejí, budou muset dokládat, že produkty nevyrostly na nově odlesněné půdě. Návrh ještě musí odsouhlasit členské státy unie a Evropský parlament. V platnost by mělo nařízení vstoupit v roce 2023 a dovozci, kteří ho nedodrží, by mohli dostat pokutu až ve výši čtyř procent obratu společnosti v zemi EU.

Jakých produktů by se mohlo nařízení týkat

"Stromy a lesy jsou skutečnými spojenci v boji proti klimatické krizi a krizi biodiverzity. Stromy čistí vzduch, ochlazují naše města a absorbují emise oxidu uhličitého. Naše regulace odlesňování odpovídá na požadavky obyvatel o minimalizaci evropského podílu na úbytku lesů a abychom podporovali udržitelnou konzumaci." - Frans Timmermans, místopředseda EK pro ekologickou politiku

"Evropa musí posílat své snahy o zastavení odlesňování. Náš nový návrh zajistí, že relevantní zboží a produkty se nedostanou na evropský trh a také z něj nebudou vyváženy, pokud nebudou pocházet z území, kde neprobíhá odlesňování." - Virginijus Sinkevičius, evropský komisař pro životní prostředí

Zdroj: Evropská komise, Reuters